Maria Crocifissa /Rosa/ Curcio
| 4. července, připomínka | |
| Postavení: | zakladatelka kongregace |
| Úmrtí: | 1957 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 30. 1. 1877 v Ispica na jihu Sicílie do již početné rodiny Salvatora Curcio a Concetty. Pokřtěna byla Rosa (Růžena). Měla celkem 9 sourozenců. Rodiče patřili k vyšším kruhům konzervativní společnosti. Po šesti letech základní školní docházky rozhodli, že Růžena se bude dál věnovat jen ženským pracím. Dostala se jí však do rukou kniha: Život sv. Terezie od Ježíše a ovlivnila její další život.Ve 13 letech uprosila otce, aby souhlasil s jejím vstupem do třetího karmelitánského řádu. Po třech letech, 15. 7. 1893, přijala terciářský hábit a jméno Maria Crocifissa. Stále více toužila spojovat život s kontemplativní modlitbou i s apoštolátem. Po souhlasu mons. Giovanni Blandiniho založila společenství terciářek, se kterými chtěla realizovat misionářský plán. Roku 1912 odešla se sestrami do Modiky a tam vedla dívčí ústav Carmela Polara. V něm se sestrami pomáhala sirotkům a ohroženým dívkám, vedla je k samostatnosti, aby se později byly schopny dobře začlenit do společnosti.
V roce 1924 se o touhách Marie Crocifissa Curcio dozvěděl o. Vavřinec van den Eerenbeemt, profesor karmelitánské koleje, který chtěl podpořit misie na Jávě a hledal pro tamní práci ochotné karmelitky. Následujícího roku se při svatořečení Terezie z Lisieux sešli v Římě a navštívili městys Santa Marinella jako budoucí působiště. Na začátku července se tam Maria Crocifissa se spolusestrami přestěhovala. O svátku P. M. Karmelské dostala dekret, přidružující její komunitu k řádu karmelitánů. Sestry pak zakládaly mateřské školy pro děti chudých i výchovná pracoviště pro chlapce a dívky. Komunita sester se díky biskupu kardinálu Boggianimu stala od roku 1930 Kongregací misijních sester karmelitek sv. Terezie od Dítěte Ježíše, ale papežské potvrzení dostaly až o 33 let později.
Pro Marii Crocifissu byla touha přivádět duše k Bohu hlavní hnací silou. Už prý v Modice si do deníku napsala: "Můj Otče, Ježíš potřebuje tyto duše, aby se podílely na obnově ubohého lidstva. To mi stále znovu a tisíci novými způsoby opakuje Srdce Ježíšovo v eucharistii. Je to jeden z důležitých úkolů naší komunity."
Maria Crocifissa, jako matka představená, svým příkladem učila sestry vnímat potřeby lidí, s láskou naslouchat potřebným a v trpících vidět tvář Ukřižovaného. Sebe v úsilí pomáhat nešetřila a učila sestry vidět důstojnost Božího dítěte v každém ubožáku. Moc ráda by odjela do misií, ale mezi hlavní překážky patřil její špatný zdravotní stav, jehož příčinou bylo onemocnění cukrovkou. Snažila se alespoň všechny povinnosti, i ty nejmenší, konat s co největší láskou a péčí.
V roce 1947 vyslala první čtyři sestry na misie do Brazílie. Rozšíření misií do dalších zemí se později uskutečnilo na Maltu r. 1957, do Kanady r. 1968, do Tanzanie r. 1984, na Filipíny r. 1987 a do Rumunska r. 1996.
Maria Crocifissa se i přes léta trvající nemoc dožila 84 let a zemřela v Santa Marinella. Blahořečena byla v Římě 13. 11. 2005.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Procopius, eremita (1053); Elisabeth de Lusitania (1336); Bertha (asi 725); Andreas Cretensis (740); Udalricus, ep. Augustan (973); Ioannes Cornelius, Thomas Bosgrave, Ioannes Carey et Patricius Salmon (1594); Petrus Georgius Frassati♦ (1925); Iosephus Kowalski♦ (1942); Maria Crocifissa /Rosa/ Curcio♦ (1957); Iucundianus (s. inc.); Laurianus (s. III/IV); Theodorus, ep. Cyrenen. (s. IV); Antonius de Weert (1572); Florentius, ep. Cadurcen. (s. V in.); Valentinus, presb. et eremita (ca. s. V); Andreas Cretensis (740); Ioannes de Vespiniano♦ (s. XIII/XIV); Gulielmus Andleby, Henricus Abbot (1597); Catharina Jarrige♦ (1836)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský