Sisoes
| 6. července, připomínka | |
| Postavení: | poustevník |
| Úmrtí: | asi 429 |
ŽIVOTOPIS
Stal se mnichem v Thébské poušti a vysloužil si přízvisko Veliký. Jeho život, příklad a vliv je přirovnáván k sv. Antonínu. Od mládí žil přes 62 let asketickým životem v egyptské poušti. Učil a vedl další muže, kteří chtěli žít podobně. Vyskytuje se o něm více legendárních vyprávění. Podle některých zaháněl zlé duchy a křísil i mrtvé. Vynikal pokorou a podle některých příběhů se neznepokojoval budoucností. Když se mu bratři poustevníci svěřili, že je zneklidňují myšlenky na peklo, přiznal se jim, že na možnost pekelného utrpení dosud nepomyslel. Ale jejich myšlenky prohlásil za záviděníhodné zdržují-li je od hříchů. Sám uznal, že jejich absence je zřejmě příčinou jeho mnoha hříchů a chyb.
Na dotaz jednoho žáka, co má činit, klesne-li do hříchů, odpověděl mu: "Zase povstat!" Žák namítal, že to učinil a znova klesl. - "Tedy opět a opět povstaň! A to tak dlouho, až tě Bůh přijme ve stavu dobrém nebo zlém. Neboť ve kterém stavu se umírající člověk nalézá, v tom se stěhuje na věčnost." Poučil ho Sisoes.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Goretti (1902); Sisoes (asi 429); Goar (s. VI.); Maria Teresia Ledóchowska♦ (1922); Romulus, ep. Fæsulan. (s. inc.); Palladius, ep. Gratianopolitan. (432); Monenna (517); Thomas Alfield♦ (1585); Augustinus Iosephus (Elias); Desgardin♦, 9 (1794); Susanna Agatha (Maria Rosa); de Loye♦ (1794); Nazaria a Sancta Teresia March Mesa♦, 6.7. (1943); Cyriaca, virgo et martyr (s. III/IV); Iustus, monachus (s. inc.)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský