Ioseph de Arimath
| 31. srpna, připomínka | |
| Postavení: | členové židovské velerady |
| Úmrtí: | I.- II.s. |
| Patron: | pracovníků pohřební služby |
| Atributy: | hřeby, trnová koruna, nádobka s mastí |
ŽIVOTOPIS
Dva muži, vážení členové židovské rady (Mk 15,43 a Jan 3,1), oba ze strachu před ostatními tajili, že jsou Kristovými učedníky, ale jen do doby, než byl Ježíš ukřižován. Pak mu šli veřejně prokázat službu lásky, zatímco většina apoštolů se pro strach a sklíčenost schovávala.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
LÁSKU A VÍRU JE ZAPOTŘEBÍ PROJEVOVAT SKUTKEM
Josef, zámožný člověk z Arimatie, vážený v radě, avšak očekávající království Boží, sebral odvahu jít k Pilátovi a požádat ho, aby směl sejmout z kříže Ježíšovo tělo. (Mt 5,57; Mk 15,43; Lk 23,50 a Jan 19,38n) A nejen to, rozhodl se poskytnout mu svůj nový hrob, který byl blízko místa ukřižování. Poté co Pilát po ujištění se o Ježíšově smrti souhlasil, šel Josef koupit plátno a za pomoci Nikodéma, který přinesl sto liber směsi myrhy a aloe (Jan 19,39n), sňal Kristovo tělo z kříže. A "zabalili je s těmi vonnými látkami do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem." Když jej uložili do Josefovy hrobky, vytesané ve skále, přivalili kámen a odešli, protože byl "den přípravy". Udělali vše, co mohli v dané situaci udělat.
Janovo evangelium nám ve 3. kapitole (o 21 verších) uvádí také dřívější Nikodémovu rozmluvu s Ježíšem: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha, neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním." To byl Nikodémův poznatek, protože na rozdíl od mnoha jiných farizeů měl vůči Bohu otevřené srdce. Ježíš ho pak připravoval na pochopení tajemství křtu, když mu řekl: "Amen,amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu…" Dále mu také řekl: "Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul…"
Nikodém s Josefem osvědčili svou víru skutkem, který vyžadoval odvahu. Jejich místo v radě bylo neslučitelné s vírou v toho, kterého rada odsoudila. Jejich strach by jim nikdo nevyčítal, ale oni uvěřili a svou lásku ke Kristu ukázali, když to bylo skutečně nebezpečné a vše navenek se zdálo ztracené.
Víra vítězí a oběma se dostalo odměny v nebi.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Apoštol Jakub připomíná: "Víra bez skutků je mrtvá." Přečtu si z jeho listu část 2. kapitoly 2, 14-26 Jk.Bože, Tys nám zjevil, že láska k Tobě a k bližnímu je naplněním všech tvých přikázání; pomáhej nám, abychom jako svatý Josef a Nikodém prokázali svou víru skutky lásky, a tak patřili mezi ty, kdo vejdou do Tvého království. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Raymundus Nonnatus (asi 1240); Ioseph de Arimath (I.- II.s.); Paulinus, ep. Treviren (358); Aidanus, ep. Lindisfarnen (651); Andreas Dotti♦ (1315); Petrus Tarrés i Claret (1950); Ioseph de Arimath (ca. 150); Edmigius (Isidorus); Primo Rodríguez, Amalius (Iustus); Zariquiegui Mendoza et Valerius Bernardus (Martianus); Herrero Martínezw (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský