Ioannes de Perusia et Petrus de Saxoferrato
| 29. srpna, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci OFM |
| Úmrtí: | 1231 |
ŽIVOTOPIS
Oba pocházeli z Itálie. Jan z Perugie se stal knězem a zvolil si františkánský řád, který zatoužil šířit v aragonském království. Jeho druhem se stal františkánský bratr Petr de Saxoferrato. Společně se vydali do Hispánie (dnes Španělsko), kde si za své působiště zvolili město Teruel, do kterého přišli v roce 1220. Jejich františkánská dobrotivost s pokorným postojem jim pomáhaly získávat náklonnost téměř všech lidí. Oba se na předním místě snažili o službu nemocným.Z Teruel navštěvovali okolní města a vesnice a svou kazatelskou činnost spojovali s modlitbami a láskyplnou charitativní službou. S horlivostí usilovali o obracení saracénů na víru v Krista. Na podzim r. 1228 přišli hlásat Boží slovo do Valencie. Zde byli zajati a údajně za přítomnosti krále Zeita vyslýcháni. S odvahou poukazovali na pravdy křesťanské víry, které však věznitelé odmítli přijmout. Ve vězení byli mučeni a veřejně nad nimi vynesen rozsudek bolestné smrti. Po bičování byla Petrovi rozseknuta hlava a o Janově smrti se ujistili mečem.
Blahořečeni byli 23. 7. 1723 papežem Benediktem XIII.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
passio Ioannes Baptista; Sabina, titularis basilicæ in Urbe (s. inc (basilicæ: eccl. cond. aa. 422-432)); Sebbus (ca. 693); Medericus (ca. 700); Ioannes de Perusia et Petrus de Saxoferrato♦ (1231); Bronislava♦ (1259); Edmundus Ignatius Rice♦ (1844); Maria a Cruce /Ioanna/; Jugan (1879); Dominicus Jędrzejewski♦ (1942); Teresia Bracco♦ (1944); Sancia /Ioannina/ Szymkowiak♦, virgo (1942); Euphrasiea Eluvathingal (1952); Adelphus (s. V); Victor. reclusus. (ca. s. VII); Richardus Herst♦ (1618); Ludovicus Vulfilacius Huppy♦ (1794); Constantinus Fernández Álvarez♦ (1936); Franciscus Monzón Romeo♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský