Světci k nám hovoří...
Bez písemného souhlasu autora není povoleno jakékoliv další veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.
úvodní informace      výběr světce podle měsíců      další spisy autora
-


katedrála sv. Kanika v Kilkenny
katedrála sv. Kanika v Kilkenny




sv. Kanik
Canicus

11. října, připomínka
Postavení:opat
Úmrtí:599

ŽIVOTOPIS

Podle jedné legendy se narodil asi po roce 515 v Glengiven u Dungiven v Irsku. Jeho otec Lughadh Leithdhearg byl prý velmi vzdělaný básník a jako prominentní bard se pohyboval po celé zemi. Matka se jmenovala Mella.

Asi už v mládí odešel Kanik do Walesu a v Llancarfan se stal mnichem. Zde také přijal kněžské svěcení. Pak je zmiňována jeho cesta do Říma, ze které se vrátil do Irska. Mnoho údajů o Kanikovi je z nezaručených pramenů, proto zde nejsou všechny a uváděné pořadí nemusí být přesné.

Po hlásání evangelia v Irsku na čas prý odešel se svým přítelem Kolumbou (jehož pam. je 9. 6.) do Skotska a byl s ním za králem Brude Pictsem. Vrátil se a úspěšně působil v Ossory v provincii Leinster na východě Irska. Zde r. 577 v Aghaboe založil klášter, v němž byl opatem, jak potvrzuje martyrologium. Vedl horlivý apoštolát a vynikal v praktikování křesťanských ctností.

Asi 38 km jihovýchodně od Aghaboe leží město Kilkenny. V něm měli keltští druidové nejdéle své středisko. Podle tradice měl Kanik zásluhu o pokřesťanštění města v posledních letech svého života. Dnes v něm stojí katedrála Saint Canices s Round Tower, která patří k anglikánské církvi Irska.

V roce 1346, vpádem Diarmaida Mac Giollaphádraiga, bylo Aghaboe poničeno a chrám s ostatky Kanika vypálen. Kanik je uctíván jako jeden z 12 apoštolů Irska a patron diecéze Ossory.


Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Pp XXIII (1963); Philippus, diaconus (s. I.); Tharacus, Probus et Andronicus (asi 304); Nicasius, Quirinus (století neznámé); Sanctinus (s. IV.); Sarmata (357); Firminus, ep. Ucentien (po roce 552); Canicus (599); Anastasius, presb. (666); Gummarius (asi 775); Bruno, ep. Colonien. (965); Meinardus (1196); Iacobus Griesinger de Ulma (1491); Alexander Sauli (1592); Maria Desolata /Emmanuela/ Torres Acosta (1887); Angelus Ramos Velázquez (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský