Světci k nám hovoří...


sv. Vitál

Vitalis, ep. Salisburgen

20. října, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi 730
Patron:Pinzgau
Atributy:biskup, lilie (někdy vyrůstající ze srdce)

ŽIVOTOPIS

Údajně pocházel z Irska. Stal se žákem sv. Ruperta (pam. 27. 3.) a provázel ho na misijních cestách po Bavorsku. V mnohém se jej navykl napodobovat. Po Rupertově smrti byl, dle přání zesnulého, na jaře asi r. 718, Vitál jmenován nástupcem v úřadě opata i na biskupském stolci v Salcburku. Působil zde potom po 12 let. S horlivostí pokračoval na misiích v Pinzgau v Salcburské pánvi, kde přivedl mnoho obyvatel k víře v Krista. Jako hlasatel evangelia vynikal příkladnou láskou a čistotou srdce.

Zemřel 20. října v Salcburku a jeho hrob se nachází v opatství svatého Petra, kam byl údajně z katedrály přemístěn při přestavbě.

Kult Vitála v kostele sv. Petra v Salcburku povolil papež Lev X. v r. 1519 a v roce 1628 jej na celou diecézi rozšířil papež Urban VIII. Bez oficiálního svatořečení byl později vzhledem k rozšířené úctě lidu zařazen mezi svaté.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Cornelius, centurio (s. I.); Caprasius, m. in Aquitania (asi 303); Sindulphus (asi 600); Vitalis, ep. Salisburgen (asi 730); Andreas Calybita (767); Aderaldus (asi 1002); Adelina (asi 1125); Iacobus Strepa (1409); Maria Bertilla (Anna Francisca) Boscardin (1922); Iacobus /Franciscus Alexander/ Kern (1924)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.