Fructuosus, Augurius et Eulogius, diaconus
| 21. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup a jáhni – mučedníci |
| Úmrtí: | 259 |
ŽIVOTOPIS
Fruktuos byl za císaře Valeriána biskupem v Tarragoně, která na španělském území tehdy patřící Římu byla hlavním městem.Císař Valerián asi začátkem roku 258 vydal nařízení, podle kterého bylo biskupům, kněžím a jáhnům přikázáno, aby obětovali římským bohům, a bylo jim zakázáno slavit mši svatou. Zákaz shromažďování davu byl pod hrozbou trestu smrti. Biskup Fruktuos a jáhni Augurius a Eulogius si byli vědomi, že Boha patří více poslouchat a dávat mu přednost před zákony lidskými, a obrnili svá srdce láskou k Bohu. Za hlásání pravdy o něm byli v neděli 16. 1. 259 ve večerních hodinách zatčeni a odvedeni do vězení. V něm se modlili a s určitou radostí očekávali korunu mučednictví.
K výslechu před guvernérem Aemilianem byli předvedeni v pátek 21.1. Ten byl na příkaz císaře stručný a věcný. Biskup, jehož odpovědi byly zaznamenávány, podobně odpovídal. K příkazu o uctívání římských bohů řekl: „Uctívám jediného Boha, který stvořil nebe a zemi.“ K otázce, zda ví o existenci dalších bohů, odpověděl: „Ne, nevím.“
Výslech byl pak zaměřen na jáhny, kterým guvernér předem řekl, aby biskupa neposlouchali. Augurius prohlásil, že ctí téhož Boha jako Fructuos. Eulogius z nějakých důvodů dostal otázku, zda uctívá Fructua. Odpověděl: „Ne, ale uctívám stejného Boha jako on.“
Guvernér se dál už jen zeptal Fructua, zda je biskupem, a na jeho vyznání, že jím je, mu jízlivě řekl: „Byl jsi a nyní jsi odsouzenec k okamžitému upálení zaživa. Cestou soucitní lidé chtěli Fructuovi dát napít vína, ale on s úsměvem odmítl a prý dodal: „Je pátek, tedy půst.“ Trojice odsouzenců byla odvedena do amfiteátru, kde byli přivázáni ke sloupům, u kterých pak byly zapáleny ohně. A oni se modlili. Když přehořela lana, mučedníci údajně padli na kolena a s roztaženýma rukama jako na znamení Kristova vítězství mu odevzdali své duše.
Popel těchto mučedníků byl později křesťany uložen do hrobu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Agnes, m. Romæ (s. III.-IV.); Publius, ep. Athenarum (s. II.); Fructuosus, Augurius et Eulogius, diaconus (259); Patroclus, m. Trecis (asi s. III.); Epiphanius, ep. Papien (496); Meginradus (ca. 861); Zacharias, monachus (asi 950); Eduardus Stransham et Nicolaus Wheeler♦ (1586); Albanus Roe (1642); Thomas Green♦, presb. (1642); Iosepha Maria a Sancta Agnete♦ (1696); Ioannes Baptista Turpin du Cormier et XIII socii♦ (1794); Ioannes Yi Yun-il (1867)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský