Leandrus
13. března, připomínka | |
Postavení: | biskup OSB |
Úmrtí: | asi 600 |
Patron: | Sevilly a vzýván při revmatismu |
Atributy: | biskup s listinou, na níž jsou slova obhajoby Kristovy božské přirozenosti, kniha s psacím brkem, srdce, tři sourozenci |
ŽIVOTOPIS
Byl starším bratrem Isidora ze Sevilly (pam. 4. 4.). Stal se benediktinem a pak vyhnancem kvůli vlivu na královského syna. Celý život pracoval na obrácení ariánů, vždy obhajoval Kristovu božskou přirozenost. Svolal několik církevních sněmů, pozvedal církevní kázeň.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
kolem roku 540 ve španělském městě Cartagena jako syn původně římské rodiny. Jeho nejmladším bratrem byl Isidor ze Sevilly, pozdější církevní učitel. Leandr v mládí vstoupil do benediktinského kláštera v Seville, toužíc po vzdělávání v duchovním životě a odloučenosti od světa. Již jako řeholník měl prý velký vliv na Hermenegilda, nejmladšího syna z královské pohanské rodiny. Když ten přijal katolickou víru a dal se pokřtít, jeho otec vypověděl Leandra ze země. Leandr odešel do Konstantinopole, kde se seznámil s pozdějším papežem Řehořem Velikým. Pak se asi kolem r. 583 vrátil do Sevilly, dle některých údajů spíš později. Katolíci se zatím seskupili kolem prince Hermenegilda a ariáni šli bojovat na královu stranu. Hermenegild byl nakonec zajat a když se nechtěl víry vzdát, byl na rozkaz vlastního otce sťat mečem v r. 586. Den stětí 13. dubna připomíná i martyrologium. Pro výčitky svědomí se nakonec jeho otec obrátil a povolal zpět duchovenstvo, které vyhnal, a církvi vrátil odcizené statky.
Leandr napsal knihu proti ariánství a snažil se o její rozšíření ve Španělsku. Na obrácení ariánů mu velice záleželo. I do známých vyobrazení se dostala jeho výzva: "Gótové, věřte, že je jedné podstaty s Otcem." Údaje o době jeho vysvěcení na biskupa se rozcházejí, možná to bylo v době řádění krále Leovigilda. Po jeho obrácení byl povolán na dvůr do Toleda. Na arcibiskupský stolec byl povýšen po r. 584. Král před svou smrtí prosil Leandra, aby ve víře vyučil i jeho syna Rekkareda. Tak se stalo, a když Rekkared dosedl na trůn, snažil se všechny poddané odvrátit od bludu. Příkladu králova následovali mnozí další, a tak se asi téměř všichni španělští Vizigótové vrátili k církvi katolické. V roce 590 byl Leandrův přítel z Konstantinopole zvolen papežem a oba se vzájemně posilovali i ve snášení stejného utrpení při postižení pakostnicí. Ve snaze o vyhlazení kacířství ve Španělsku svolal Leandr několik církevních sněmů, na nichž se jednalo o zvelebení bohoslužeb i pozvednutí pokleslé církevní kázně vlivem ariánů. Zemřel v Seville.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu uvažovat o Kristově božské přirozenosti, o jeho jednotě s Otcem i Duchem svatým i v okamžiku mého svatého přijímání a co to znamená pro můj život.Bože, Tys naplnil svatého Leandra svou láskou, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a odhodlanost i sílu přemáhat bludné učení. Nakonec jsi ho přidružil k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s ním účast na tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Macedonius, Patricia et Modesta, m. Nicomediæ (století neznámé); Leandrus (asi 600); Christina, m. in Perside (559); Agnellus de Pisis♦ (asi 1236/1275); Macedonius et Modesta (s. inc.); Sabinus, m. Hermopoli (c. IV.); Pientius (s.VI); Eldradus (ca. 840); Rudericus et Salomon (857); Ansovinus (866); Petrus Secundus♦ (1208); Francisca Tréhet♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský