Baptista Spagnoli
20. března, připomínka | |
Postavení: | generální představený OCarm |
Úmrtí: | 1516 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v severoitalském městě Mantově 17. 4. 1447. Jeho otec byl španělského původu. Baptista měl druhé jméno Mantanus. Od 16 let byl v karmelitánském řádu. Byl velmi nadaný a již jako 16letý napsal spis "O blaženém životě." Později vydal také řadu básnických knih, které napsal latinsky. Celkem prý napsal kolem 55 tisíc veršů. Byl přirovnáván k římskému básníku Vergiliovi. Hodně studoval a ještě mu nebylo ani 21 let, když byl povolán přednášet na generální kapitulu v Brescii. Jeho angažovanost se týkala nejen řádu, ale i celé církve. Na žádost Lva X. zprostředkoval také jednání mezi francouzským králem a vévodou milánským.Od r. 1483 se stal šestkrát vikářem řádu v reformované mantovské kongregaci a v roce 1513 jejím generálním představeným. Očekávanou reformu kongregace z důvodu onemocnění již nedokázal provést.
Byl považován za představitele katolického humanismu a přátelil se s humanisty Erasmem Rotterdamovským a s Pico della Mirandolem, patřícím k největším největším renesančním filozofům filozofům. Měl vliv i na anglickou literaturu. Například Alexandr Barclay parafrázoval jeho eklogy a Edmund Spenser ho napodoboval, zmíniv se o něm i v několika verších.
Celý život se snažil o samotu a toužil žít v Boží přítomnosti. Přesto sledoval veřejný církevní i světský život a usiloval o jeho nápravu. Životem i psaným slovem oslavoval Krista i jeho Matku. Jeho literární činnost se ani přes namáhavé práce, spojené s úřady, které zastával, neodcizila ideálu karmelitánského vnitřního života, a tak jeho příklad má co říci i dnešním karmelitánům, žijícím ve světě.
Blahořečen byl papežem Lvem XIII. r. 1885.
Archippus (s. I.); Cuthbertus, ep. Lindisfarnen (687); Vulframnus (asi 700); Hippolytus Galantini♦ (1619); Baptista Spagnoli♦ (1516); Franciscus a Iesu Maria Ioseph Palau y Quer♦ (1872); Iosephus Bilczewski, episcopus (1923); Paulus, Cyrillus et Alius (s. inc.); Urbicius (ca. 450); Martinus, ep. Bracaren (ca. 579); Nicetas, ep. Apollonien (733); artyres in Pal (797); Ambrosius Sansedoni♦ (1287); Ioanna Véron♦ (1794); Maria Iosepha a Corde Iesu Sancho de Guerra (1912); Ioannes Nepomucenus, m. Pragæ (1393)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský