Epaphroditus
22. března, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | s. I |
ŽIVOTOPIS
Žil v severomakedonském městě Filipy a církevní obcí byl poslán s hmotnou podporou k Pavlovi do Říma. Tam mu nějakou dobu sloužil a těžce onemocněl. Po uzdravení ho Pavel poslal zpět s dopisem a povzbuzením.V listě píše: "Za nutné jsem však uznal poslat k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka i spolubojovníka, kterého jste vyslali, aby mi posloužil v tom, co jsem potřeboval. Stýskalo se mu totiž po všech vás a byl znepokojen, že jste se doslechli o jeho nemoci. A opravdu byl nemocen na smrt; ale Bůh se nad ním smiloval, ale nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. Proto jsem ho poslal co nejdříve k vám, abyste měli radost, že ho zase vidíte, a tak aby mi ubylo starostí. Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí a takových bratří si važte; neboť pro dílo Kristovo se přiblížil až k smrti a nasadil život, aby doplnil to, v čem vy jste mi posloužit nemohli." (Flp 2,25-30)
Víme, že Pavel nepsal lehkovážně a že se tedy Epafrodit u něj skutečně osvědčil. Podle tradice byl pak ve Filipách biskupem.
Také my se máme osvědčit jako spolupracovníci v církvi, což nám připomíná koncilový dekret o apoštolátě laiků, když říká, aby si "laici navykali úzce spolupracovat ve farnosti se svými kněžími."
Epaphroditus (s. I); Lea (asi 383); Nicolaus Owen (1606); Paulus, ep. Narbonen (s. III); Callinicus et Basilissa (s. inc.); Basilius, m. Antiochiæ (362); Benvenutus Scotivolus (1282); Franciscus Chartier♦ (1794); Marianus Górecki et Bronislaus Komorowski♦ (1940)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský