Theodosius, abbas Kiovien
| 3. května, připomínka | |
| Postavení: | opat |
| Úmrtí: | 1074 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se ve Vasylkivu (rusky Vasilevě) nedaleko Kyjeva a v útlém dětství se s ním rodiče přestěhovali do Kurska. S nadšením žil křesťanským životem a když mu ve 14 letech zemřel otec, zatoužil po poustevnickém životě. Matka s jeho žádostí nesouhlasila stejně jako s jeho asketickým způsobem života, o který se pokoušel. Nakonec utekl z domova a v roce 1051 vstoupil do jeskyňového kláštera v Kyjevě*, kde byl přijat mnichem Antonínem (ukrajinsky Antonijem). Oblékl řeholní roucho, žil podle řádových pravidel, která překračoval jen větší zbožností a skutky sebezáporu. Po čtyřech letech ho v klášteře našla matka a pohnuta jeho radostnou zbožností vstoupila do ženského kláštera.Teodosius se stal knězem a poměrně brzy byl pro své ctnosti zvolen opatem jeskyňového Kyjevského kláštera. Zůstal mimořádně pokorným, zbožným a své mnichy vedl s láskou a příkladem. Vystavěl klášterní budovu, v níž shromáždil mnichy z podzemních komůrek a dal jim pravidla podle vzoru nejvýznamnějšího tehdejšího kláštera "Studion" v Konstantinopoli. Také napsal duchovní spisy, které svědčí o jeho horlivosti.
Postní dobu prožíval v samotě skalní jeskyně za přísného postu, rozjímaní a bdění. Byl pak obdařen mnoha milostmi a počet nových zájemců o vstup do kláštera se zvětšil natolik, že Teodosius v roce 1070 měl důvod klášter rozšířit. Místo dřevěné svatyně nechal při klášteru postavit nový kamenný chrám Panny Marie, jejímž byl ctitelem. Zemřel však před jeho dokončením. Nejdříve byl pohřben ve své oblíbené jeskyni a v roce 1091 byly jeho ostatky slavnostně uloženy v chrámu Panny Marie. U jeho ostatků se pak děly zázraky a Teodosius se stal jedním z předních světců na Rusi.
POZNÁMKA
* Klášterem je Kyjevskopečerská lávra; pečéra je ukrajinsky jeskyně, lávra je označením velkého a významného kláštera.Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Philippus et Iacobus, Apostoli (s. I.); Timotheus et Maura, m. Antinoe (286); Eventius, Alexander et Theodulus, m. Rom (s. III/IV.); Alexander (115 (až 116)); Theodosius, abbas Kiovien (1074); Æmilia Bicchieri♦ (1314); Eduardus Iosephus Rosaz♦ (1903); Iuvenalis (s. IV); Conlethus (ca. 520); Petrus, episcopus (922); Ansfridus (ca. 1008); Stanislaus, presb (1489); Leonia (Alodia); Paradis♦ (1912)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský