Lydia Thyatirensis
| 20. května, připomínka | |
| Postavení: | laička |
| Úmrtí: | s.I. |
| Patron: | barvířů |
ŽIVOTOPIS
Pochází z maloasijské Thyatiry. Pravděpodobně z důvodu obchodu se nastěhovala do města Filip, které bylo římskou kolonií a mělo výsadu římského občanství. V tomto městě blízko Egejského moře byla římská vojenská posádka a hlavně hodně bohatých lidí. Právě ti si mohli u Lydie dovolit nakupovat drahou barvu na látky ze středomořského hlemýždě ostranky purpur i látky od ní obarvené. Skutky apoštolské ji nazývají obchodnicí s purpurem a ctitelkou jediného Boha.Apoštol Pavel při své druhé misijní cestě r. 50-53 přišel do Filip, kde nebyla synagoga, a zřejmě nevěděl, kudy kam. Říkalo se, že v městech bez synagogy se starozákonní věřící scházejí v sobotu u řeky. Tam našel skupinu žen, zvaných proselytky, které se seznámily se starozákonními knihami a sešly se tam k modlitbě. Předsedala jim Lydie, snad pro svou větší vzdělanost, a vedla také modlitby. Lydie ochotně i s ostatními vyslechla zvěst evangelia a přijala základy víry. Bůh jí otevřel srdce a ona s nadšením přijala Boží slovo. Dovedla k Pavlovi i svou rodinu a všichni ostatní z jejího domu se seznámili s učením Krista a přijali křest. Lydie pak poprosila Pavla a Silase slovy: "Jste-li přesvědčeni, že jsem uvěřila v Pána, vejděte do mého domu a buďte mými hosty" (Sk16,15).
Pavel řekl, že její naléhavé pozvání přijali. Když později po věznění a bičování byli propuštěni, opět zašli k ní a ona je s otevřenou náručí přijala jako by to byl sám Ježíš. Svůj život podřídila nauce, kterou oni přinesli, využila milosti a žila dál v rozjímání evangelia a skutcích milosrdenství. První křesťané si jí pak vážili a ctili ji jako světici.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo, Ecclesiæ Mater, Ecclesiæ Mater ; Clemens Maria Hofbauer (1820); Bernardinus Senensis (1444); Lydia Thyatirensis (s.I.); Columba Angela♦, virgo de Pænit. S. Dominici (1501); Archangelus Tadini (1912); Baudelius (s. inc.); Thalal (s. III); Luciferus (370); Hilarius, ep. Tolosan. (ca. 400); Austregisilius (ca. 624); Anastasius, ep. Brixien. (s. VII); Theodorus, ep. Papien. (ca.785); Guido de Gherardesca♦ (ca.1134)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský