Gilbertus, presb.
| 4. února, připomínka | |
| Postavení: | kněz, zakladatel řádu |
| Úmrtí: | 1189 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi roku 1085 v Sempringhamu v Anglii jako syn rytíře. Vystudoval v Paříži, kde se seznámil se sv. Bernardem. Po návratu se stal farářem ve svém rodišti. V roce 1131 založil jako jediný Angličan nový řád se souhlasem papeže Evžena III. Jednalo se zároveň o dva druhy řeholních pravidel. Na rodinném statku vytvořil komunitu mladých žen své farnosti s benediktinskými řeholními pravidly. Připojením laických bratrů vznikl druhý řádový dům a v něm došlo ke zřízení kleriků s řeholními pravidly svatého Augustina. V rozrůstajícím se řádu byly propojeny mužské a ženské kláštery. Členové se nazývali gilbertini a hlavním představeným byl Gilbert. K domům kanovníků byly připojovány špitály i pro malomocné, chudobince a sirotčince.Gilbert žil velmi odříkavě a v příkladné zbožnosti. Do vězení se dostal pro obvinění, že Tomáši Becketovi poskytl pomoc na útěku před Jindřichem II. Asi pro nedostatek důkazů byl nakonec propuštěn i když v té věci odmítl přísahat. Také byl pomluven laickými bratry, ale věc byla dořešena v Římě v jeho prospěch. Ve stáří žil jako prostý člen řádu a dožil se více jak sta let.
Již v roce 1202 byl svatořečen papežem Inocencem III.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Eutychius, m. Romæ (století neznámé); Papias, Diodorus et Claudianus, martyrum in Pamphylia (s. III.); Phileas et Philoromus (s. IV.); Isidorus, presb. in Ægypto (asi 449); Aventinus, ep. Carnuten (po roce 511); Aventinus, famulus (asi 537); Rabanus Maurus (856); Nicolaus Studita (868); Gilbertus, presb. (1189); Ioanna Valois (1505); Ioannes Speed♦ (1594); Iosephus de Leonessa (1612); Ioannes de Brito (1693); Eduardus Franciscus Pironio ♦ (1998)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský