Iosephus Zaplata
| 19. února, připomínka | |
| Úmrtí: | 1945 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 5. 3. 1904 v obci Jerka u Košcian ve Staropolském vojvodství do chudé zemědělské rodiny. V jeho pěti letech se rodina přestěhovala prý do Turwy, kde otec dostal práci na statku. Pro chudobu rodiny mohl Josef navštěvovat pouze základní školu. Později musel nastoupit základní vojenskou službu, která mu skončila 14. 4. 1927. Brzy po ní vstoupil do Kongregace bratří Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Časné řeholní sliby složil 8. 9. 1928 v Poznani a další, věčné sliby, až 10. 3. 1938. Po nich byl poslán pracovat nejprve v arcibiskupské kurii a pak do kanceláře polského primase kardinála Augustina Hlonda rovněž v Poznani. Je charakterizován jako bystrý a horlivý, vážný i přátelský.Ve třicátých letech se stal kostelníkem u svaté Alžběty ve Lvově (na pozdějším území Ukrajiny) a zároveň představeným místní komunity.
V září 1939 vypukla válka a o. Josef Zaplata začal mít velkou starost o své krajany. Uvádí se, že 3. 10. byl už v Poznani, kde gestapo dělalo prohlídku arcibiskupského domu a při ní ho zatklo. Nejprve byl vězněn v citadele v Poznani, ale brzy přepraven do Kaziměře, která je dnes jižní čtvrtí Krakova. Zde nacisté udělali z kláštera vězení. Odtud Josefa v roce 1940 transportovali do Mauthausenu u Lince v Rakousku a poté do Gusenu. Nakonec ho 8. 12. přepravili do koncentračního tábora Dachau v Bavorsku. Zde v Německu měli nacisté zvláštní oddělení pro katolické duchovní a Josefovi nahradili jeho jméno číslem 22099. Ke spoluvězňům se choval s velkou láskou a pomáhal zvláště nemocným. V únoru 1945 vedení tábora vybíralo vězně k ošetřování pacientů s tyfem. Josef – číslo 22099 se hlásil dobrovolně i když věděl, že jde na smrt. Někomu řekl, že svůj život obětuje za návrat kardinála Hlonda do vlasti.
Při ošetřování německých spoluvězňů se skutečně nakazil tyfem a zemřel v Dachau 19. 2. 1945. Jeho tělo nacisté spálili v táborovém krematoriu. Papež Jan Pavel II. ho jako mučedníka 13. 6. 1999 blahořečil ve Varšavě mezi 108 polskými mučedníky z období nacismu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Quodvultdeus (439 (nebo 454)); martyres in Palæstina monachi et alii sub Alamanduro* (507); Mansuetus, ep. Mediolanen (asi 680); Barbatus (682); Georgius, monachus in Aquitania (asi 877); Proclus de Bisiniano, monachus (asi 970 ); Bonifatius, asceta (1260); Godeschalcus♦ (1184); Conradus Confalonieri de Placentia♦ (1351); Alvarus de Zamora♦ (asi 1430); Elisabeth Picenardi♦ (1468); Lucia Yi Zhenmei (1862); Ioannes Sullivan♦ (1933); Iosephus Zaplata♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský