Tryphon
| 1. února, nic | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | století neznámé |
| Patron: | města Adelfia-Montrone; vinařů; ctěn je jako ochránce úrody a sklizeného obilí (proti škůdcům); vzýván proti moru |
| Atributy: | sokol, sazenice révy, kříž, železný hák, palma, zbroj |
ŽIVOTOPIS
Údajně se narodil asi roku 222 v malé obci Kampsade poblíž tehdejšího města Apamea ve Frýgii na dnešním území Turecka. Původ z Frýgie uvádí poslední martyrologium i většina životopisců o Tryfonovi. Přesto se vyskytují tvrzení (např. na norských stránkách), že se jedná o obec se shodným pojmenováním, která je dnešním Lapseki na zcela jiném místě v Turecku.Tryfon vyrůstal v rolnické rodině podle zásad křesťanské víry. Jeho život je od mládí opředen legendami o zázracích a uvádí se, že také osvobodil z moci zlého ducha i císařovu dceru Gordianu.
Za císaře Decia (249-251) znovu propuklo pronásledování křesťanů, které je uváděné jako sedmé od doby císaře Nerona a první, které zahrnovalo celou římskou říši. Tryfon byl udán místodržiteli, kterým byl Akvilin (či Achilion), proto, že nepřestával hlásat evangelium a svým svědectvím o Kristu získávat nové věřící a přivádět je ke křtu. Po zatčení byl prý odvezen do Nikáje (lat. Nicaea) v Bithýnii v severozápadní Malé Asii (dnes Iznik v Turecku). Při výslechu se statečně hlásil ke křesťanství a byl proto mučen nejkrutějšími způsoby. Mimo velmi tvrdých úderů byly na něj použity háky k trhání těla, které se staly jeho atributem. Udává se také, že byl pálen ohněm a s hřeby v nohou veden městem.
Ostatky sv. Tryfona byly nejprve pohřbené v rodné Kampsade a později přeneseny do Konstantinopole a do Říma. Lebka světce je uložena v katedrále v Kotor v Černé Hoře.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Tryphon (století neznámé); Severus, ep. Ravennaten (po r. 342); Paulus, ep. Tricastinen (s. IV.); Brigida (asi 525); Ursus, presb. (před s. IX); Agrippanus (s. VII.); Sigisbertus, rex Austrasiæ III. (656); Raymundus, abbas (asi 1160); Ioannes, ep. Sancti Maclovii (1163); Reginaldus Aurelianensis♦ (1220); Viridiana♦ (1236/1242); Andreas de Comitibus Signi♦ (1302); Conorus O'Devany et Patricius O'Lougham♦ (1612); Henricus Morse (1645); Maria Anna Vaillot et XLVI soci♦ (1794); Barbara Ch'oe Yŏng-i (1840); Ioanna Francisca a Visitatione (Anna) Michelotti♦ (1888); Aloysius Variara, presbyter (1923); Matthæus Casals Mas et CVIII Spanish Martyrum♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský