Evermodus
17. února, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | 1178 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1100 v hrabství Hainaut/Henegouwen (v Henegavsku v dnešní Belgii). Asi ve 20 letech se v Cambrai zúčastnil kázání P. Norberta (pam. 6. 6.) a byl jím velmi silně osloven. Rozhodl se ho hned následovat a připojil se k jeho nové komunitě v údolí Premontré, kde byl jeho pozorným a horlivým žákem. Doprovázel Norberta i na některých apoštolských cestách. V roce 1124 byl s ním v Antverpách, kde se začala šířit sekta popírající účinnost svátostí a odmítající potřebu kněží a šířilo se i celkové uvolnění morálky. P. Norbert byl do této oblasti pozván arcibiskupem Burchardem z Cambrai, do jehož diecéze Antverpy patřily. Po úspěšné misi, při které se podařilo tamní obyvatele přivést k pravé víře, se s Evermodem vrátil. Ten s ním byl i v Magdeburku při převzetí kapituly s kostelem Panny Marie premonstráty. Také při založení premonstrátského kláštera Gottesgnaden („Milost Boží“) na ostrově v řece Saale poblíž Calbe. Tam pak byl prvním představeným Emelrik. Po něm se v letech 1134 až 1138 byl zde proboštem Evermod. Na začátku své nové hodnosti zařizoval Norbertův pohřeb do klášterního kostela Panny Marie v Magdeburku. Potom pokračoval v jeho působení týkajícího se duchovní reformy i pohanských konvertitů. V letech 1138 až 1154 byl zvolen opatem u Matky Boží v Magdeburku. Za této působnosti zvládl založení čtyř dalších premonstrátských klášterů: Havelberg, Jerichow, Quedlinburg a Pöhlde.Princ Jindřich Lev (z tehdejšího práva investitury) v roce 1154 jmenoval Evermoda druhým biskupem v Ratzeburgu pro Šlesvicko-Holštýnsko. Evermod údajně 13. 7. 1154 přijal biskupské svěcení. Působil pak jako apoštol Polabů, kmene Wendrianů v oblasti kolem Ratzeburgu a Lübecku. Pozdější generace ho titulovaly „Světlo Sasů“ a „Apoštol Wenderů“. Bývá zobrazován s okovy vězňů nebo jak je kropí svěcenou vodou, pod jejíž kapkami se rozlamují a spadávají řetězy. Vězni prý byli zajatí Frísové (viz freska v kostele ve Steingadenu https://www.heiligenlexikon.de/Grundlagen/CC-Lizenz2.html). Tento zázrak byl prý odpovědí hraběti Jindřichovi z Ratzeburgu, který přes Evermodovo napomínání jednal s vězni velmi špatně. Ti podle zvyku byli účastni velikonoční slavnosti Zmrtvýchvstání, při které je takto Evermod osvobodil.
Z biskupské služby ho do nebe Bůh povolal ve věku asi 78 let, po 24 letech horlivého a vyčerpávajícího episkopátu. Pohřben je v románské katedrále v Ratzeburgu.
Fundatores VII Ordinis Servorum Mariæ: Alexius, Bartholom (1310); Theodorus Tiro (306); Bonosus (asi 373); Mesrobus (asi 440); Flavianus, ep. Cpolitan. (449); Fintanus, abbas (asi 603); Finanus (asi 656); Silvinus (s. VIII.); Constabilis (1124); Evermodus (1178); Lucas Belludi♦ (1268); Matthias Shōbara Ichizaemon ♦ (1624); Elisabeth Sanna♦ (1857 ); Petrus Yu Chŏng-nyul (1866); Isabella Sánchez Romero, Ascensio a Sancto Iosepho♦ (1937); Antonius Leszczewicz (1943); Hedwigis Carboni♦ (1952)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský