Castor Aquitanus
13. února, připomínka | |
Postavení: | kněz |
Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Akvitánii na území dnešní Francie. O jeho životě se traduje více legend. Co ho vedlo k cestě do Trevíru nebývá uvedeno, ale traduje se, že Kastora za trevírským biskupem Maximinem (pam. 29. 5.) přivedli jeho rodiče. Biskup Maximin byl jeho učitelem, také jej vysvětil na kněze a souhlasil s jeho poustevnickým životem v oblasti Kardenu, kde Kastor zároveň působil jako posel víry.Svým příkladným zbožným životem sjednotil a povzbuzoval druhy, kteří chtěli žít podle jeho vzoru.
Za svého života v jeskyni v blízkosti řeky Mosly u Kardenu zbudoval bylinkovou a zeleninovou zahradu. Pěstoval v ní odrůdy, které pocházely z francouzského jihu a byly k užitku okolním obyvatelům. Z léčivých bylin připravoval čaje a masti pro nemocné, kteří je přijímali s nadšením. Kastor při své činnosti zároveň předával okolním obyvatelům víru a šířil evangelium.
Jedna z legend vypráví o lodi, která se s nákladem soli pohybovala proti proudu tažená ze břehu koňmi. Nesnadnou cestu zhoršovala blížící se bouře, na kterou pohanští lodníci reagovali hrubým nadáváním. Když bouře zasáhla loď a o. Kastor po dotazu na druh nákladu požádal o trochu soli, sklidil jen posměch. Potom se přihnaly vysoké vlny, blesk zasáhl stožár a lodi hrozilo převržení. Ve strachu a tísni lodníci poprosili o. Kastora o pomoc. Ten před jejich vyděšenými pohledy klidně poklekl a s velkou láskou se začal modlit. Za jeho modlitby místo předpokládaného potopení lodi náhle přestala bouře a náklad byl zachráněn. Došlo i na záchranu pohanských lodníků, kteří po prožití zázraku přijali křesťanskou víru a byli pokřtěni. S velkým vděkem mu nejen věnovali více soli, ale také šířili to, co prožili, a dál poukazovali na moc a sílu víry.
Kolem roku 782 biskup Wiomad z Trevíru nalezl ostatky Kastora a přenesl je do chrámu jednoho ze svých předchůdců sv. Pavlína. V roce 836 arcibiskup Hetti přenesl větší část Kastorových relikvií do chrámu v Koblenz. V 11. až 12. století zde byla bazilika přestavěna a zasvěcena sv. Kastorovi.
Martinianus, eremita (asi 398); Castor Aquitanus (s. IV.); Benignus, m. Tuderti (s. IV); Stephanus, ep. Lugdunen (ca.515); Stephanus, abbas Reatin (s. VI); Gosbertus (874); Guimera (asi 931); Fulcranus (1006); Gilbertus, ep. Melden (1009); Iordanus de Saxonia♦ (1237); Christina de Spoleto♦ (1458); Eustochium (Lucretia); Bellini. (1469); Paulus Liu Hanzuo (1818); Paulus Lê-Văn-Lôc (1859); Ioanna Franchi♦ (1872); James Alaphridus Miller /Leo-William/ (1982)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský