Světci k nám hovoří...


sv. Gosbert

Gosbertus

13. února, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:874

ŽIVOTOPIS

Informace týkající se jeho mládí nám chybí. V roce 832 mu biskupské svěcení udělil arcibiskup Eba z Remeše, který je udáván jako jeho příbuzný a papežský legát pro působení v Dánsku. S ním je jako další Gosbertův světitel uveden Ansgar (pam. 3. 2.), který byl také jako papežský legát pro severskou oblast a měl na starost misie mezi Švédy a Dány. Ten je označován za Gosbertova učitele, který ho vyslal do tehdejšího Birka (dnes Björkö) u Mälaren na území Švédska. Gosbert nazývaný také Simon zde kolem roku 835 se souhlasem papeže a císaře po laskavém přijetí místním králem Bjørnem začal s velkou horlivostí intenzivní misijní činnost, se kterou mu také pomáhal jeho příbuzný Nithard. Začali se stavbou kostela a veřejným kázáním evangelia, které vedlo ke stále narůstajícímu počtu křesťanů.

Po necelých 10 letech od úspěšného začátku zde došlo k prudkému útoku pohanů nazvaného předzvěstí vikingské doby. Obydlí biskupa Gosberta bylo vydrancováno a kostel rozbořen. Nithard byl při napadení zabit a Gosbert v poutech s dalšími svými lidmi odveden na hranici území a s vyhrůžkami vyhnán ze země.

Po vyhnání byl Gosbert v roce 845 východofranským králem Ludvíkem II. jmenován čtvrtým biskupem v Osnabrücku v německém Sasku (dnes Dolním). Zde vedl diecézi až do své smrti 2. 2. 874. Jako den jeho památky byl stanoven 13. únor. Někde byl nazván mučedníkem pro utrpení, s nímž skončil misii ve Švédsku. V martyrologiu toto označení nemá.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martinianus, eremita (asi 398); Castor Aquitanus (s. IV.); Benignus, m. Tuderti (s. IV); Stephanus, ep. Lugdunen (ca.515); Stephanus, abbas Reatin (s. VI); Gosbertus (874); Guimera (asi 931); Fulcranus (1006); Gilbertus, ep. Melden (1009); Iordanus de Saxonia (1237); Christina de Spoleto (1458); Eustochium (Lucretia); Bellini. (1469); Paulus Liu Hanzuo (1818); Paulus Lê-Văn-Lôc (1859); Ioanna Franchi (1872); James Alaphridus Miller /Leo-William/ (1982)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.