Phocas
| 5. března, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | asi s. IV. |
| Patron: | zahradníků, zelinářů, rolníků, námořníků |
| Atributy: | meč, zahradnické náčiní, zahradník |
ŽIVOTOPIS
Byl zahradníkem u Černého moře a jednou poskytl pohostinství vojákům, kteří se mu svěřili, že mají vykonat císařské nařízení na jakémsi Fokovi. Ten jim slíbil, že jim druhého dne Foka odevzdá do rukou. Ráno, kleče vedle vykopaného hrobu, se přiznal, že je oním křesťanem, kterého hledají. Vykonavatelé rozkazu se stali zvěstovateli jeho pokorné a hrdinské smrti.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
KŘESŤANSKÝ POHLED NA HROB A POSTOJ KE SMRTI
Byl zahradníkem poblíž brány města Sinop u Černého moře v dnešním Turecku. Ve svém domě poskytoval služby chudým a cestujícím. Ač byl velmi štědrý, výnosy z malé zahrady byly takové, že vzbudily závist jednoho udavače. Toho možná dráždilo dobré srdce, plné míru, které sám postrádal. Foka byl vzorným křesťanem z chudší vrstvy a jako takový byl udán za tvrdého pronásledování křesťanů. Udání mělo za následek, že byli vysláni vojáci, aby ho bez soudu popravili.
Vojáci dorazili do Sinope a navštívili nejbližší pohostinný dům, aby se občerstvili, a ptali na Foka. Ten, slyše důvod jejich cesty, je štědře hostil, aniž se hned představil. Ukázat Foka jim slíbil až na druhý den. V noci se mohl vytratit, ale místo toho si vykopal hrob a celou noc se v modlitbě připravoval na setkání s Pánem.
Druhého dne se vojáci velmi divili, když se jim Foka představil. Vždyť byli poučeni o tom, že je předák křesťanů a velice nebezpečný živel. Sami se s ním seznámili jako s mírumilovným dobrodincem a najednou ho měli dle rozkazu popravit. Ale rozkaz je rozkaz a sám Foka v nich viděl jen nástroje, tak ho tedy sťali a za vše, čím jim posloužil, jej pochovali v jím předem vykopaném hrobě.
Za pozornost zde stojí Fokův vpravdě křesťanský pohled na hrob a postoj ke smrti. Hrob v křesťanském pohledu není něčím hrozivým, ale je místem pokojného odpočinutí těla, které bude jednou vzkříšeno. "Smrt, příznačná pro lidský úděl, je Kristem přeměněna; Jeho poslušnost proměnila její prokletí v požehnání." (srov. KKC 1009) "Smrtí Bůh volá člověka k sobě. Proto může křesťan zakoušet vůči smrti podobnou touhu, jakou měl sv. Pavel: ,Mám touhu zemřít a být s Kristem´(Flp 1,23); a může proměnit podle Kristova příkladu svou vlastní smrt v úkon poslušnosti a lásky k Otci." (KKC 1011) To je také případ Foka.
Později byl nad hrobem postaven chrám. Lodníci, kteří při bouřích vzývali Foka, část svého výdělku dávali chudým k jeho cti jako "Část sv. Foky."
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Věnuji chvíli rozjímání o smrti v širokém pohledu Katechismu katolické církve.
Všemohoucí, věčný Bože, Tys posiloval svatého Foka, aby byl z lásky k Tobě ochoten vydat svůj život; na jeho přímluvu dej i nám smýšlení, které se neleká smrti, ale směřujíce k Tobě, jedinému zdroji života sílu, snáší všechny obtíže s láskou. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Theophilus, ep. Cæsarien (195); Phocas (asi s. IV.); Gerasimus, abbas (475); Ioannes Iosephus a Cruce (Carolus) Gaetano (1734); Conon, hortulanus (ca. 250); Lucius Pp (254); Hadrianus, m. in Palæstina (309); Kieranus (530); Virgilius, ep. Arelaten (ca. 618); Ieremias de Valachia (Ioannes); Kostistik♦ (1625)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský