Conon, monachus
28. března, připomínka | |
Postavení: | mnich |
Úmrtí: | 1236 |
ŽIVOTOPIS
Pochází ze šlechtické rodiny v městě Nesus (nyní Naso). Otec Anselm Navacita měl s ním jako s prvorozeným velké světské plány. Konon však vstoupil do basiliánského kláštera a vzdal se všeho bohatství. Stal se mnichem a později představeným kláštera - igumenem. Vynikal ve ctnostech a duchovní vyspělosti. Po určitém období složil úřad a odešel do poustevny u Rocca d´Almo, kde žil značně asketicky, a přitom mnohým pomáhal. Ve snaze napravovat zneužívání moci panstvem též odsuzoval zlé jednání. Páni proti němu začali bojovat pomluvami a kazili jeho pověst. On se pro svou pokoru a tichost nehájil. Vydal se na pouť do Svaté země, aby načerpal poklady milostí pro ty, kdo k němu ještě přijdou.
Asi v 90 letech se v rodném kraji uzavřel v těžce přístupné jeskyni v San Michele, aby svůj život dokončil v co největším pokání. Legenda vypráví, že ač zemřel na Velký pátek, zazněly samy od sebe zvony. Lidé se pro tu nezvyklou událost byli na něj podívat a jeho tělo spatřili nadzvednuté. O jeho památce se před ostatky opakuje přímluva, kterou tehdy prý viděli v záři: "Osvoboď své věrné a svou vlast od hladu, moru, války a tyranského útlaku."
Feria V in Cena Domini; Hilarion, hegumenus in Bithynias (s. VIII.); Gunthramnus (593); Stephanus Harding (1134); Iosephus Sebastianus Pelczar (1924); Conon♦, monachus (1236); Ioanna Maria de Maillé♦ (1414); Priscus, Malchus et Alexander (260); Cyrillus, diaconus (ca 362); Proterius (454); Gunthramnus (593); Antonius Patrizi♦ (s. VIII); Antonius Patrizi (ca. 1311); Christophorus Wharton♦ (1600); Renata Maria Feillatreau♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský