Used with permission of The Hagiography Circle
Nicolaus Bunkerd Kitbamrung
12. ledna, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | 1944 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 31. 1. (nebo 28.2.) roku 1895 v provincii Nakhon Pathom (55 km západně od Bangkoku) v Siamu. Siam (สยาม) byl oficiální název Thajska do května 1939 a potom byl tento název používán i v letech 1945 až 1949. Mikuláš Bunkerd Kitbamrung je uváděn jako první ze šesti dětí Josefa Poxanga a Anežky Thiang Kitbamrungových. Oba byli konvertité a podle křestního listu měl tento syn první jméno Benedikt, ač se od začátku píše jako Nikholas (นิ โค ลา ส บุญ เกิด ก ฤ ษ บำรุง). U únorového data se jako místo narození vyskytuje Sam Phran.Mikuláš Kitbamrung ve 13 letech nastoupil na tzv. malý seminář v Hang Xan a v roce 1920 začal studovat na vyšším kněžském semináři v Pinang na území dnešní Malajsie. Zároveň začal působit jako katecheta. Kněžské svěcení přijal 24. 1. 1926 v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Bangkoku.
Po příchodu salesiánů do Siamu, v říjnu 1927, jim o. Mikuláš pomáhal vedle svých kněžských povinností. Na čas byl přidělen jako pomocný kaplan k francouzskému knězi Mirabelovi při jeho příjezdu do Thajska. Otec Mikuláš Kitbamrung potom po sedm let vedl misionářský život s cestami horským terénem i džunglí a dorazil až do Barmy. Po návratu se stal farářem v Khorat. V letech 1938 až 1941 měl prý na starosti také farnost Non-Kaew.
S vypuknutím francouzsko indočínské války se do ní zapojilo i Thajsko a začalo krvavé pronásledování křesťanů. Mezi prvními byl úřadům nepohodlný o. Mikuláš Kitbamrung, který hájil práva a víru křesťanů v thajské buddhistické společnosti.
Byl proto 12. 1. 1941 zatčen ve farnosti svaté Terezie a s obviněním ze špionáže pro Francii uvězněn v Bang Khwang. Ani po odsouzení na více než 10 let nezapomněl na své kněžské poslání. Hlásal evangelium i ve vězení, kde pokřtil 68 spoluvězňů. Zůstával plný optimismu a lásky i když ho kvůli jeho misijní aktivitě přemístili mezi nemocné tuberkulózou, aby onemocnění, bez pomoci poskytované jiným, ukončilo jeho život. Zemřel 12. 1. 1944 kvůli tomu, že byl horlivým katolickým knězem.
Papež Jan Pavel II. ho 5.3. 2000 na svatopetrském náměstí slavnostně blahořečil.
Arcadius, m. in Mauretania (asi 304); Probus (asi po 236); Tigrius et Eutropius (406); Cæsaria♦ (asi 529); Ferreolus, Gratianopolitan (asi 659); Benedictus Biscop (ca 690); Elredus (asi 1166); Martinus de Sancta Cruce (1203); Bernardus de Corleone♦ (1667); Margarita Bourgeoys (1700); Antonius Foumier♦ (1794); Petrus Franciscus Jamet♦ (1845); Antonius Maria Pucci (1892); Nicolaus Bunkerd Kitbamrung♦ (1944)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský