Oda Novariensis
14. ledna, připomínka | |
Postavení: | řeholník OCart |
Úmrtí: | asi 1200 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1105 v Novaře v severní Itálii. V Casottu nebo v Grande Chartreuse se stal kartuziánským mnichem a knězem. V roce 1160 byl poslán do kláštera v Seitz. Od roku 1189 byl jmenován převorem kláštera Geyrac ve Slavonii. Pro neshody mezi mnichy a potížím s biskupem do roka odešel do Říma požádat papeže Klementa III. o dovolení odstoupit. Biskup v té době prý kartuziány jeho kláštera rozpustil. Z Říma Oda odešel do Tagliacozzo v italské Tivoli, kde strávil zbytek života ve velmi malé cele postavené poblíž kláštera. Věnoval se tam modlitbám, četbě, kázáním a správě klášterního kostela. V dokumentech je popsán jako mnich malého vzrůstu, hubené postavy v hábitu z hrubé vlny a nosící na sobě pytlovinu. V posledních 10 letech jeho života je mu připisován větší počet zázraků, které pokračovaly i po jeho smrti. Připisuje se mu také ochrana Tagliacozzo při velkém zemětřesení 14. 1. 1784, kdy byla zasažena všechna ostatní města regionu.
Blahořečený byl 31. 5. 1859 papežem Piem IX.
Nino (s. IV.); Potitus (století neznámé); Glycerius (století neznámé); Felix, presb. Nolan (s. III/IV); Macrina, matrona (asi 304); martyres Raíthi et in monte Sinaj monachi (asi s. IV.); Firminus, ep. in Gallia (s. V.); Euphrasius, ep. Arvernen (515/516); Datius (552); Fulgentius, ep. Astigitan (asi 632); Oda Novariensis♦ (asi 1200); Odoricus Mattiuzzi de Portunaone♦ (1331); Lazarus seu Devasahayam Pillai , martyr (1752); Petrus Donders♦ (1887); Alphonsa Clerici♦ (1930); Carolus ab Alcubilla♦ (1937); Franciscus Martínez Garrido (1938); Sabas (1247)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský