Romedius
| 15. ledna, připomínka | |
| Postavení: | poustevník |
| Úmrtí: | asi s. VIII. |
| Patron: | uctívaný byl ponejvíce v Tyrolích s prosbou o ochranu proti neštěstí |
| Atributy: | hůl, medvěd, poustevník |
ŽIVOTOPIS
Pocházel ze šlechtického rodu v Tharu u Innsbrucku. Svůj majetek věnoval kostelům v Augspurku a Tridentu. Poté odešel na delší pouť, kterou zakončil životem kajícího osamoceného poustevníka u Sanzena v anánském údolí nazývaném Val di Non v tridentské provincii.Podle legendy Romedius vykonal pouť do Říma a při návratu odpočíval se svými společníky Abrahámem a Davidem asi tři kilometry východně od Sanzena a na vedlejší louce se pásli jejich koně. Po odpočinkové pauze Romedius rozhodl, že se pojede dál. Jenže v té době si již medvěd pochutnával na Romediově koni. Našli jej už medvědem rozsápaného, a tak šel Romedius k medvědovi a přívětivě spustil: "Ty jsi měl hlad a sežral jsi mi koně. Dobrá, ale jelikož se nechci domu vracet pěšky, musíš mi ho teď dělat sám! Vzal sedlo, uzdu a třmeny z mrtvého koně a osedlal si medvěda. Pak mu poručil, aby sebou pohnul na cestu k Tridentu.
Dnes na konci výše zmíněného asi dvoukilometrového údolí mezi vysokými skalami stojí poutní chrám blah. Romédia se šesti kaplemi a terasou vyčnívající nad rokli. Stojí tam i sousoší vytvořené Perathonerem, které představuje Romédia držícího za obojek zkroceného a ochočeného medvěda.
Biskup Albino Luciani v jednom ze svých smyšlených dopisů připomíná tuto scénu a doplňuje ji náměty k zamyšlení. Už jeho samotná modlitba: "Pane, zkroť také mne, abych byl více služebníkem a méně medvědem." vybízí, abychom i my uvažovali o našich nezkrocených vášních. Romédius nebyl prost pokušení, ale uměl se jim postavit podobně jako v legendě medvědovi.
Biskup Albino připomíná ještě jeden pohled a zdůrazňuje, že je lépe být nemotorným a neinteligentním medvědem než mít ústa plná ošklivých řečí. Blah. Romédius svůj život naplněný pokáním věnoval Bohu a Církvi. S připomínkou na tohoto světce se doporučuje začít ovládáním svého jazyka ke cti Bohu i Církve, do níž patříme.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Arnoldus Janssen (1909); Secundina (století neznámé); Ioannes Calybita (s. V.); Ita (577); Probus, ep. Reatin (asi 570); Maurus, abbas (s. VI-VII.); Tarsicia (s. VI./VII.); Ablebertus seu Emebertus (asi 645); Malardus (asi 650); Romedius♦ (asi s. VIII.); Bonitus (asi 710); Arsenius, eremita (904); Petru s de Castronovo♦ (1208); Iacobus Eleemosynarius♦ (asi s. XIII.); Angelus de Valido♦ (1325); Franciscus Fernández de Capillas (1648); Seraphinus Sarovski (1833); Valentinus Palencia Marquin et IV socii♦ (1937); Nicolaus Gross♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský