Matthias, ep. Hierosolymitan
30. ledna, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | s. II |
ŽIVOTOPIS
Víme o něm velmi málo. Byl židovského původu a jeho episkopát byl v období útlaku římskou vládou, židovskou opozicí a v době všeobecných politických otřesů v Palestině. Historik Eusebius ho podle nedochovaných písemných dokumentů uvádí jako 8. biskupa v Jeruzalémě až do obléhání města Hadriánem. V 10. století se jeho jméno vyskytlo v místních kalendářích. Adonis byl první, kdo v martyrologiu představil biskupa Matěje s datem 30. 1. a s dodatkem, že trpěl pro víru v době císaře Hadriána. Chybí ale údaj, z jakého zdroje informaci použil. Současné martyrologium dodává, že po velkém utrpení pro Krista nakonec odpočinul v pokoji.Martina (asi v první polovině III. s., nejspíš kolem r. 229. Dnešní text martyrologia místo na úmrtí upozorňuje na římskou baziliku jí zasvěcenou v roce 677.); Matthias, ep. Hierosolymitan (s. II); Barsimæus (s. III.); Bathildis (680); Aldegundis (asi 684); Armentarius (po roce 731); Theophilus Iuvenis (792); Adelelmus (1079); Franciscus Taylor♦ (1621); Hyacintha de Mariscottis (1640); Sebastianus Valfré♦ (1710 ); Paulus Hŏ Hyŏb (1840); Thomas Khuông (1860); David Galván (1915); Mucianus Maria (Aloysii) Wiaux (1917); Columba (Iosephus) Marmion♦ (1923); Carmela García Moyón♦ (1937); Sigismundus Pisarski♦ (1943); Maria Bolognesi♦ (1980)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský