In Baptismate Domini
| 7. ledna, svátek |
ŽIVOTOPIS
Svátkem Ježíšova křtu, slaveným vždy v neděli po 6. lednu, končí doba vánoční a začíná liturgické mezidobí. Křtem Páně se otevírá mesiášská doba, protože při něm nebeský Otec slavnostně představil Ježíše jako svého Syna a zvláštním znamením potvrdil jeho vykupitelské poslání. Současně se zde poprvé jasně projevila Nejsvětější Trojice.Podle tradice došlo k této události v místě, kde židé přešli Jordán po dlouhém putování z egyptského otroctví. Tato část řeky se nachází poblíž Jericha a v blízkosti kláštera s kostelem z r. 1842, které jsou ve správě pravoslavných Řeků. Původní stavba k události Ježíšova křtu se zde objevila asi r. 454, ale po 160 letech ji Peršané zničili. V současnosti je tento křest připomínán v Jardenitu, kde některé křesťanské církve stále křest udělují.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
KŘEST - SPOJENÍ S JEŽÍŠEM
V řece Jordánu poblíž brodu kázal Jan Křtitel (pam. 24. 6.) a ty, kteří se jím nechali oslovit, křtil na znamení pokání. Přitom zdůraznil, že křtí jen vodou a že přichází někdo mocnější, jemuž není hoden ani rozvázat řemínek u opánku. Ten bude křtít Duchem svatým.
Událost Ježíšova křtu popsali všichni čtyři evangelisté. První takto:
»Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on se bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?" Ježíš mu však na to řekl: "Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli." A tak mu vyhověl. Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle - otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení"« (Mt 3,13-17).
Ježíš se přijetím křtu ztotožnil s námi hříšníky a my se křtem spojujeme s Ježíšem.
Posláním Božího Syna, pro které se stal člověkem, byla účast na našem životě i s přijetím situace způsobené hříchem, ze které nás přišel vysvobodit svou poslušností až k smrti na kříži. Sdílel náš život kromě hříchu. Zařadil se však mezi ty, kteří uznávali svou slabost a hříšnost, a ne mezi ty, kteří křtům kajícníků jen přihlíželi. Někteří vykladatelé zde vidí možnost zástupného projevu kajícnosti za národ, jak se vyskytoval u některých proroků, vyznávajících hříchy národa jako by se jich sami dopustili.
Příklad Ježíšovy pokory je výzvou i pro nás, neboť pokora je cestou ke spojení s Ježíšem a zalíbení se Otci. Bůh nemá zálibu v záhubě hříšníka, ale v jeho obrácení. Proto mezi nás poslal svého Syna, který událostí křtu vstoupil do období veřejného vystupování, na které se ještě 40denním postem připravoval. Po třech letech dokončil spasitelné poslání svou smrtí a vzkříšením. Účasti na nich se nám dostává skrze plody tohoto tajemství. Apoštol Pavel to vyjádřil slovy: "My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti... Jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání" (Řím 6,3-5).
K dnešnímu svátku papež Benedikt XVI. r. 2009 v Sixtinské kapli při homilii řekl:
"Svátek Ježíšova Křtu nás uvádí do každodennosti osobního vztahu k Němu. Skrze obmytí vodou z Jordánu se Ježíš spojuje s námi... Křtem se tedy neponořujeme jenom do vod Jordánu, abychom vyjádřili svůj závazek obrácení, ale vylévá se na nás výkupná krev Krista, která nás očišťuje a zachraňuje.
Křest je jakýmsi mostem, který on postavil mezi sebou a námi, cestou, kterou se pro nás stává přístupným; je to Boží duha, klenoucí se nad naším životem, příslib velkého přitakání Boha našemu životu, brána naděje a současně znamení, jež nám ukazuje cestu, kterou je třeba se aktivně a radostně ubírat, abychom jej potkali a cítili se jím milováni."
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
S vděčností za dar sv. křtu se pomodlím 1. desátek růžence Světla: "Který byl v Jordánu pokřtěn."Všemohoucí, věčný Bože, Tys slavnostně prohlásil, že Kristus je Tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v řece Jordánu sestoupil Duch Svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha Svatého, zůstávají v Tvé lásce. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba breviáře)
POZNÁMKA
O svátosti křtu a životu z této svátosti je psáno na http://sancti.catholica.cz/svatosti-01.pdfPřehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
In Baptismate Domini; Raymundus de Penyafort (1275); Polyeuctus, m. in Armenia (asi 250); Lucianus, m. Nicomedić (312); Valentinus, ep. Rhćtić (asi 450); Crispinus, ep. Papien (467); Valentinianus (548); Tillo (asi 702); Cyrus, ep. Ruspen (714); Aldericus (856); Canutus Lavard (1131); Matthæus Guimerá♦ (1451); Ambrosius Fernández♦ (1620); beatorum martyrum tempore gallicae perturbationis♦ (1793 až 1794); Maria Teresia (Ioanna) Haze♦ (1876)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský