Facius
18. ledna, připomínka | |
Postavení: | laik |
Úmrtí: | 1272 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi v roce 1200 ve Veroně v Itálii. V mládí se stal velmi dobrým zlatníkem a do věku 26 let vzrůstala jeho obliba v celém městě. Ostatní zlatníci mu stále více záviděli a došlo i k útokům a šíření pomluv. Rozhodl se proto k přestěhování do 95 km vzdáleného Cremona v Lombardii, ale později se pokoušel o smír se svými závistivými rodáky. Navštívil je se snahou obnovit původní dobré vztahy. Ti jej ale pomoci lží a podplacených svědků dostali do vězení. V době konfliktu Verony s Mantovou získal svobodu jen zásahem vlivné osoby z Cremony. Facius jim všem po svém osvobození odpustil.
Opustil pak rodiště i svůj obor, ve kterém byl mistrem, a v Cremoně se začal věnovat apoštolátu. Z důvodu péče o nejpotřebnější místní obyvatele, ale i poutníky, založil společnost či institut s názvem „Řád Ducha svatého“ (Ordine di Santo Spirito). Začal otevřením sídla a útulku ve vlastním domě. Na prvním místě zbudoval kapli. Útulek sloužící nemocným se za čas změnil ve větší městskou nemocnici (italsky: Ospedale Maggiore). V Soncino, patřícím do provincie Cremona, založil v roce 1240 další nemocnici u kostela Svatého Ducha, který byl později zasvěcen sv. Antonínovi opatovi. Mimo charitativní činnost vykonal pouť do Říma a do Santiaga de Compostela. Z výjimečného pověření cremonského biskupa konal po diecézi návštěvy klášterů ve funkci, kterou běžně býval pověřován pouze některý kněz. Po horlivé a svědomité činnosti ho postihla náhlá horečka a zemřel ve věku 72 let. Ctěn byl pro mnoho zázraků, které se staly jak za jeho života, tak po smrti na jeho přímluvu.
Maria Virgo, Mater unitatis christianorum ; Successus, Paulus et Lucius (259); Cosconius, Zeno et Melanippus, m. Nicææ (s. III/IV); Volusianus (asi 498); Prisca, titularis basilicæ in Urbe (před rokem 499); Deicolus (s. VII.); Beatrix Estensis♦, monialis (asi 1262); Margarita, virgo monial. Ord. Prædicat (1270); Facius♦ (1272); Andreas Grego de Piscaria♦ (1485); Christina Ciccarelli♦ (1543); Regina Protmann♦ (1613); Felicitas Pricet, Monica Pichery, Carola Lucas et Victoria Gusteau♦ (1794); Maria Teresia (Maria Ioanna) Fasce♦ (1947)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský