Petrus Thomas, ep. Cpolitan
| 6. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup O.Carm. |
| Úmrtí: | 1366 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1305 do velmi chudé francouzské rodiny. V 21 letech vstoupil do karmelitánského řádu v Bergeracu. V Paříži později získal titul doktora teologie. Ve 40 letech se stal generálním prokurátorem řádu a působil v papežském sídle v Avignonu. Jako diplomat byl posílán do Janova a do Neapole. V roce 1355 i do Srbska za císařem Štěpánem Urošem IV. (Dušanem), aby jednal o spojení církve srbské s církví katolickou. Před tímto posláním byl v roce 1354 jmenován biskupem v Patti a Lipari na Sicílii. Jako biskup usmiřoval spory knížat, hájil práva církve a usiloval o její jednotu.V roce 1359 byl přeložen do řecké Korony na Peloponéský poloostrov. Byl také jmenován papežským legátem pro Orient. Jeho úkolem bylo mimo podpoření spojení s východními církvemi a upevňování míru i příprava výpravy do Svaté země. V 58 letech, roku 1363, byl povýšen na arcibiskupský stolec na Krétě a po roce se stal latinským patriarchou konstantinopolským. Vedle různých diplomatických misí se biskup Petr vždy snažil o to, aby co nejlépe dostál svým narůstajícím biskupským povinnostem. Za jeho života a na jeho přímluvu karmelitánský řád dostal od Panny Marie příslib trvání do konce světa.
V roce 1365 se patriarcha Petr účastnil křižácké výpravy vedené kyperským králem Petrem I. na osvobození Svaté země. U Alexandrie byl zraněn a po návratu na Kypr ve Famagustě pro přidané onemocnění z nachlazení zemřel. U jeho hrobu se brzy událo více zázraků.
Byl označen za apoštola církevní jednoty a jeho svátek se slaví zejména v jeho rodné diecézi Périgueux a mezi karmelitány na celém světě.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
In Epiphania Domini; Iulianus et Basilissa, m. in Thebaide (s. IV.); Felix, ep. Nanneten (582); Macarius♦, abbas Herbipolitan (1153); Petrus Thomas, ep. Cpolitan (1366); Andreas Corsini (1373); Ioannes de Ribera (1611); Carolus de Setia (1670); Rita a Jesus Lopez de Almeida♦ (1913); Raphaela Maria a Sacro Corde Porras Ayllón (1925); Andreas (Alaphridus) Bessette (1937)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský