sv. Kanut Lavard

Canutus Lavard

7. ledna, připomínka
Postavení:	král
Úmrtí:	1131
Atributy:	královské insignie, kyj či sekera, pramen

ŽIVOTOPIS

Narodil se 12. 3. 1096 v Roskilde (západně od Kodaně) v Dánsku jako syn Erika I. Pro svůj královský původ byl poslán na dvůr saského vévody Lothara, aby si osvojil válečné umění i rytířské mravy. Titul krále dostal od císaře v roce 1129 a jako jeho vazal vládl Venedům. Vedle feudálního pořádku dbal na svém území o šíření křesťanství. Prince Magnuse i další šlechtice si znepřátelil křížovou výpravou do Smålandu v jižním Švédsku. Jeho úhlavní nepřítel ho vlákal do lesa u Haraldstedu poblíž Ringstedu na ostrově Sjælland (Zealand), kde byl zabit i s družinou.

Jeho ostatky byly přičiněním syna slavnostně přeneseny 25. 7. 1170 do benediktinského opatství v Ringstedu. Svatořečený byl v roce 1169 papežem Alexandrem III.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

In Baptismate Domini; Raymundus de Penyafort (1275); Polyeuctus, m. in Armenia (asi 250); Lucianus, m. Nicomedić (312); Valentinus, ep. Rhćtić (asi 450); Crispinus, ep. Papien (467); Valentinianus (548); Tillo (asi 702); Cyrus, ep. Ruspen (714); Aldericus (856); Canutus Lavard (1131); Matthæus Guimerá^♦ (1451); Ambrosius Fernández^♦ (1620); beatorum martyrum tempore gallicae perturbationis^♦ (1793 až 1794); Maria Teresia (Ioanna) Haze^♦ (1876)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský