Světci k nám hovoří...


sv. Furzeus

Furseus

16. ledna, připomínka
Postavení:opat OSB
Úmrtí:asi 650

ŽIVOTOPIS

Pocházel ze západního nebo jihozápadního území Irska. Tradují se dvě verze. Podle první se narodil u jezera Lough Corrib v hrabství Galway a podle druhé pochází z irského Munsteru. Podobně se liší uváděný rok narození od r. 584 až po r. 597 a panuje přesvědčení o šlechtických předcích. Bývá zmiňováno, že na rozhodnutí pro duchovní cestu Furzeuse měl vliv Brendan (pam. 16. 5.), který asi roku 559 založil klášter v Galway.

V Římském martyrologiu se uvádějí místa nejvýznamnější Furzeusovy působnosti a místo zakončení jeho pozemské pouti. Stručně: nejprve byl opatem v Irsku, následně v Anglii a pak ve Francii, kde založil klášter Lagny. Jako poslední místo pozemské pouti je uváděno Mézerolles (či Mézières, v lat. Maceriæ) poblíž řeky Authie ve Francii.

Po založení prvního kláštera v Irsku s nejasným pojmenováním Rathmat odcestoval se spolubratry Foilanem (pam. 31. 10.) a Ultanem do Anglie. Přes území dnešního Walesu šli do East Anglia. Zde byli přijati králem východní Anglie Sigebertem II. Od něj Furzeus obdržel pevnost Cnobheresburg, kterou před rokem 634 přebudoval na klášter.

O Furzeovi se také uvádí, že měl vize o boji mezi dobrem a zlem i s nahlížením do života po smrti.

Furzeus po smrti krále Sigeberta (637) prý zanechal v Cnobheresburgu opatem Foilana, který později zakládal další kláštery, sám pak pokračoval do Normandie. Podle legendy v oblasti Somme Furzeus navrátil život synovi vévody Haysona. V Péronne v dnešním departementu Somme v regionu Pikardie v severní Francii byl přijat králem Claudiem II. Na pozemku od guvernéra Nesturie Ercinoalda v „Lagny sur Marne“ za Chelles na východě Paříže v roce 644 založil klášter s kaplemi zasvěcenými Spasiteli a sv. Petrovi. V další byl později uložen on sám. V roce 649 se údajně vydal navštívit spolubratry v Anglii a na této cestě u francouzské Mézerolles poblíž řeky Authie skonal.

Vévoda Hayson chtěl Furzeusovo tělo pohřbít v Mézerolles, ale kvůli jeho původnímu přání je dal Erkinoald převézt do kostela sv. Petra do Péronne v Pikardii. Při pozdějším vyzdvižení ostatků bylo konstatováno, že tělo zůstalo zachovalé.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Marcellus Pp I (309); Danax (století neznámé); Melas (asi 390); Honoratus, ep. Arelaten. (429); Iacobus, ep. Tarentasien (s. V); Titianus, ep. Opitergin. (s. V); Leobatius (s. V); Trivierus (asi 550); Furseus (asi 650); Ioanna, virgo Ord. Camald (1105); Berardus, Otho, Petrus, Accursius et Adiutus (1262); Iosephus Vaz (1711); Iosephus Antonius Tovini (1897)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.