Světci k nám hovoří...


blah. Jindřich Suso

Henricus Suso

25. ledna, připomínka
Postavení:řeholník a mystik OP
Úmrtí:1366
Atributy:dominikánský hábit, Ježíšův monogram, věnec růží, pes s lilií

ŽIVOTOPIS

Narodil se 21. 3. 1295 pravděpodobně na Bodamském jezeře jako syn rytíře z Bergu. Jméno Suso obdržel po švédském hradu Saussen, z něhož pocházela jeho matka. Při vstupu do dominikánského řádu v Kostnici měl teprve 13 let. Prožíval těžkosti pubertálního věku, pro které byl zprvu negativně hodnocen jako vzdorovitý a nedbalý. Teprve od 18 let, asi po prvním mystickém zážitku ("vidění") začal žít výrazněji ctnostným životem, ve kterém se posiloval asketickými skutky. V zápalu lásky si pomocí železa vypálil na prsa Ježíšovo jméno, v duchu kajícnosti se bičoval, nosil řetězy, postil se a omezoval svůj spánek.

Absolvoval řádovou vysokou školu v Kolíně nad Rýnem, pak byl asi od roku 1335 duchovním správcem v dominikánských klášterech. Po čtyřicátém roce svůj asketický život změnil na přijímání psychického utrpení. Jednalo se o větší počet křivého obviňování z krádeží a podvodu. Zažil i bolest mravního pochybení své rodné sestry po jejím útěku z kláštera. A jeho úkolem bylo ji přivést zpět. Za epidemie moru trpěl z nařčení, že infikoval studnu. Málem ho to stálo život. Šlechtici ho zase chtěli zabít proto, že některé jejich dcery a snoubenky vedl k hlubšímu duchovnímu životu. Neušel ani nařčení jedné ženy z hříšného styku s ní.

Zprvu jej psychické utrpení zraňovalo víc než vše, co činil z důvodu kajícnosti. Jistě si Jindřich kladl i bolestnou otázku: "Proč?" Pak ve vnitřním mystickém zážitku uslyšel výzvu: "Vstaň a ponoř se do mého utrpení, tak přemůžeš to své!" Od té chvíle rozjímání o Kristově utrpení mírnilo všechno zlo, kterého se mu z jeho okolí dostávalo. Nakonec napsal na utrpení slova chvály, že umí-li se trpět, cítí člověk odměnu již na zemi ve formě získaného pokoje a radosti ve všem a druhou část odměny obdrží formou věčného života.

Jindřich Suso napsal i knížky: "O moudrosti", "O věčné pravdě" a byl zařazen mezi významné německé mystiky. Zemřel v Ulmu, kam byl kvůli největším pomluvám přeložen.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

conversio Paulus, Apostolus ; Ananias, discipulus Iesu (s. I.); Arthemas (s. III./IV.); Agileus (s. III./IV.); Iuventinus et Maximinus, m. (363); Bretannio (s. IV.); Palæmon (s. IV.); Præiectus et Amarinus (676); Henricus Suso (1366); Poppo (1048); Antonius Migliorati (1450); Archangela Girlani (1495); Franciscus Zirano (1603 ); Emmanuel Domingo y Sol (1909); Æmilia Fernández Rodríguez (1939); Maria /Magdalena Antonia/ Teresa Grillo Michel (1944); Antonius Świadek (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.