Světci k nám hovoří...


@

Used with permission of The Hagiography Circle

blah.Marie /Adéla/ Mardosewicz a 10 spolusester

(Maria Stella a Sanctissimo Sacramento Adelheidis); Mardosewicz

1. srpna, připomínka
Postavení:mučednice z řádu nazareťanek
Úmrtí:1943

ŽIVOTOPIS

Jedná se o řeholnice Kongregace sester Svaté rodiny z Nazareta, z kláštera v Nowogrodku na území Běloruska, postřílené gestapem.

Řeholní sliby tyto sestry složily jako nazareťanky a první působily mezi mládeží na území Nowogrodku (nynějšího Navahrudak) od 4. 9. 1929. Již následujícího roku otevřely první školu a ve farnosti Proměnění Páně s velkou obětavostí začaly rozvíjet apoštolské působení, které přerušil až příchod Rudé armády. Při vypuknutí války provedli Sověti krvavé rozdělení Polska společně s Němci. Sestry byly donuceny vzdát se školy i kláštera.

Poté co Němci vytlačili Rusy z východního území Polska, mohly se sestry na čas vrátit do svého kláštera. Tou dobou se němečtí okupanti snažili Bělorusy a Poláky popuzovat proti sobě. V běloruské Baranaviči speciální komando gestapa mělo za úkol terorizovat i okolní obyvatele a 31. 7. 1942 jejich aktivita vyvrcholila popravou 60 lidí. S utrpením okolí stoupala horlivost sester nazareťanek. Nedělaly rozdíl mezi svými a židovskými občany, pomáhaly všem potřebným a rozesílaly balíčky i do Ruska. Tajně vyučovaly po domech a také připravovaly děti k prvnímu svatému přijímání. K adoracím a modlitbě růžence se scházely společně s knězem Alexandrem Zeinkiewiczem.

V noci na 18. července vypuklo masové zatýkání a představená se souhlasem sester, před knězem A.Z. v modlitbě nabídla životy za ty, kteří mají rodiny. Následně byly uvězněným změněny rozsudky smrti za nucené práce v Říši, kam byli 24. 7. vyvezeni. Část jich byla dokonce propuštěna a všichni, za které se sestry modlily, přežili válku.

Sestry se nabídly i za svého kněze hledaného gestapem. Pak 31. 7. obdržely rozkaz, aby se večer dostavily v plném počtu na okrskový komisariát. O sestře Markétě Banásové matka představená rozhodla, aby zůstala a zajišťovala dál péči o nemocné a pronásledovaného kněze. Marné byly některých naděje, že budou následovat transport vyvezených. Došlo k naplnění modlitby: "Bože, je-li potřeba obětovat život za život, ať raději zastřelí nás..."

Za svítání je důstojníci z "rychlé brigády" postříleli v blízkém lese.

Svědectví nakonec podali jednotliví gestapáci. Původem Estonec vypověděl, že před popravou sestry poklekly, modlily se a vzájemně žehnaly. Gestapák Lotyš, který docházel na stravu do polské rodiny Taranowských se hned při snídani chytil za hlavu a vyrážel ze sebe: "Ach, jak ony šly! Bylo to třeba vidět, jak šly!" Na otázku kdo? - odpověděl: "Sestry. Byly skutečně nevinné!"

Pan Cieślewicz se od řidiče gestapáků dověděl, že kati se dohodli splnit sestrám jednu prosbu - po popravě z nich nesundávali hábity. To bylo potvrzeno i při jejich exhumaci v březnu 1945.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

SESTRY, KTERÉ NABÍDLY ŽIVOTY ZA ŽIVOTY

Adéla Mardosewicz, pozdější představená Marie Stella od Nejsvětější svátosti, se narodila 14. 12. 1888 ve vesničce Ciasnowce, v dnešním běloruském okrese Njašvim (pův. Niešwiež). V necelých 22 letech, 14. 9. 1910 šla požádat o přijetí do Kongregace sester Svaté rodiny z Nazareta, zvaných krátce nazareťanky. Vzhledem k její srdeční vadě jí hrozilo úplné zamítnutí, ale generální představená, Laureta Lubowitzská si byla vědoma užitečnosti i nemocných členek řádu a umožnila jí mezinárodní noviciát v italské Albane. Zde Adéla složila časné i věčné sliby a stala se vychovatelkou internátní mládeže, sakristiánkou a také vyučovala ekonomii.

Vynikala úctou k Nejsv. svátosti, dobrotivostí a laskavostí k bližním. Po příchodu do Nowogrodku v r. 1936 se stala velkou oporou místním maturantům. Na začátku okupace byla matkou představenou.

Veronika Narmontowicz / Marie Boromea / byla ze všech sester nejmladší. Narodila se 18. 12. 1916 v běloruských Vercjališkách poblíž Grodně. Tam na Štědrý den 1936 vstoupila do Kongregace sester Svaté rodiny z Nazareta. Do Nowogrodku přišla po prvních slibech a za okupace pracovala jako uklízečka v bývalé škole a pak v zemědělství. Dělala dojem citlivé , uzavřené osoby se zodpovědným postojem ke všem svým úkolům, pro které čerpala sílu z vnitřní modlitby. Mučednickou palmu přijala před 27 rokem.

Marie Eugenia /Canisia Mackiewicz/ narozená v Suwalkách ke konci roku 1903 vstoupila do kongregace až téměř ve 30 letech. Pro řeholní život se rozhodla po smrti svého bratra, který byl knězem. Noviciát prožila v Albane v Itálii. Ve vlasti pak působila jako učitelka v Kalisze a r. 1938 přešla do Nowogrodku. K sobě přísná, k druhým shovívavá, získávala mládež pro duchovní život. Svoji hlubokou víru uměla předávat druhým. Ač velmi oblíbená, byla pojmenována "sestra disciplína". Na smrt šla v 37 l/2 letech.

Pavlína Borowik /Marie Felicita/ pocházela z Rodne ležící v současné Siedlské diecézi. Do Kongregace sester Svaté rodiny z Nazareta v Grodni přišla 4. 2. 1932 a po slibech byla přeložena do Nowogrodku. Byla prostá, bez vzdělání a pomáhala ve škole i na internátě. Horlivá byla i v kuchyni a v hospodářství. Oblíbená pro srdečnost, tichost, pokoru a sympatické vystupování, zakončila pozemskou pouť mučednictvím přesně ve 38 letech.

Leokádie Matuszewska / Marie Heliodora / pocházela ze Staré Hutě poblíž Świecka. Základní vzdělání získávala v německé čtyřtřídce. Od ledna 1963 byla v kongregaci v Gorodni. Po noviciátu tam složila první sliby, za dva roky byla poslána do Nowogrodku, kde ji čekala péče o školu i kuchyni. Vyzařovala z ní radost, pro kterou se stala milovanou přítelkyní dětí. Připomíná se její vliv i na nevěřícího ředitele školy za okupace sovětů, který ji uvedl až do své rodiny. Byla tahounem lidí k Bohu. V době mučednické smrti jí bylo 37 l/2 let.

Hedvika Karolina /Marie Imelda od Ježíše / Żak pocházela z polské Osvienčimi, do kongregace nazareťanek vstoupila 13. 5. 1911v Albane, odkud přišla do Nowogrodku jako Adéla Mardosewicz v r. 1936. Byla sakristiánkou a měla péči i o ministranty. Připomínala jim, že tak jako rochety, musí být čisté i jejich duše. Napsala: "Pane, dej, aby má modlitba jako těžký kámen dosáhla dna Božské hlubiny a na povrchu vody způsobila co největší kruhy." Umírala v 50 letech.

Anna Kukolowicz / Marie Rajmunda od Ježíše a Marie / pocházela z Litvy z vilniuské oblasti. Do kongregace byla přijata v běloruské Grodni a do Nowogrodku byla přeložena v roce 1934.Kuchyň, zahrada, hospodářství i úklid ve škole byly prostorem, v němž uplatňovala své schopnosti prosté řeholnice. Neměla vzdělání a trpěla artritidou, přesto se o ní hovořilo jako o pilné včelce. Pro svůj poněkud cholerický temperament mívala se sestrami krátká impulsivní nedorozumění. Vůči žákům se chovala s tichou, přející laskavostí a volný čas ponejvíce trávila v kapli. Při smrti jí bylo bez pár týdnů 51 let.

Julie Rapiej /Marie Sergia od Matky Boží Bolestné / pocházela z Rogožiny od Agustowa. V kongregaci nazareťanek byla od 25.12 1922. Z Gorodně byla po roce vyslaná do Ameriky a věčné sliby skládala až ve Filadelfii. Odtud se v roce 1933 vrátila do vlasti. Když ji sestry před odjezdem z Ameriky upozorňovaly na hrozbu války v Evropě, odpověděla se slovy, že se nebojí: "vždyť nemám nic jiného, co bych mohla Ježíši dát za jeho lásku, toužím mu proto odevzdat svůj život a mučednictví se nebojím." V Nowogrodku byla pomocnou kuchařkou starající se i o hospodářství. Velmi lnula k Panně Marii, o níž ráda mluvila. Sestry prý z ní cítily vyzařování Božího ducha a pokoj, který je naplňoval duševní rovnováhou. Přezdívaly jí "skrytý poklad Nazareta". V hodině smrti jí nebylo ještě ani 43 let.

Josefína Chrobot /Marie Kanuta od Ježíše v Getsemanské zahradě / pocházela z čenstochovské diecéze od Wieluni. Původně se připravovala na manželství, ale při vlastních ohláškách jí prý hlas v nitru poradil, aby si Stanislava nebrala, protože její Ženich čeká v Grodni a jeho zásnubním darem bude červená sukně. Po zrušení zásnub 21. 4. 1921 vstoupila do kongregace nazareťanek. Po deseti letech přišla do Nowogrodku. Pracovala v kuchyni, přes potíže se zdravím si nikdy nenaříkala. Do půlnoci ji bylo možné často najít jak leží v kapli s roztaženýma rukama a v kontemplativní modlitbě. Nejraději rozjímala o Božím milosrdenství k světu. Připomínala si hlas, který ji odvedl od chystané svatby a častěji mluvila o červené sukni, kterou postrádala, ale sestry jí radily trpělivě čekat. V okamžiku mučednické smrti se ukázalo, o jakou červenou sukni šlo. Tato Kristova snoubenka měla při obdržení slíbeného daru 47 let.

Eleonora Aniela /Marie Daniela od Ježíše a Neposkvrněné P. Marie / Jóźwik pocházela z Poizdowu na Podlesí. K nazareťankám vstoupila ve 25 letech v Gorodni. Mimo tříměsíčního večerního kurzu nechodila do žádné školy. Uměla prát, vařit, uklízet. Od roku 1932 byla v Nowogrodku. Pro hosty a kněze byla jakousi Martou z ev., která se však vedle kuchyně (i školní) starala i o refektář. Vynikala skromností, pokorou, láskou k chudým dětem a naučila se žít s vědomím Boží přítomnosti. Na konci života jí bylo 48 l/2 let.

Helena Cierpka /Marie Guidona od Božího milosrdenství/ pocházela z Granowce od Velkopolského Ostrova. V Gorodni byla od února 1927, složila tam věčné sliby a r. 1936 přišla do Nowogrodku. Při práci v hospodářství byla veselá a dbalá pořádku. Vyznačovala se živou vírou, poctivostí a pracovitostí z lásky k Bohu i lidem. Mučednická smrt přišla krátce před jejími 43. narozeninami.

Všechny sestry daly svou smrtí příklad heroické lásky, věrnosti a pravé víry. Papež Jan Pavel II. 5. 3. 2000, při blahořečení těchto 11 řeholnic připomenul v Římě Kristova slova: "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za své přátele." (Jan 15,13)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Alphonsus Maria de, ep. S. Agathæ Gothorum et doctor Eccl. (1787); Petrus Favre (1546); Eleazarus, martyres Antiochiæ VII fratres (kolem r. 170 př. Kr.); Friardus et Secundellus (s. VI); (Maria Stella a Sanctissimo Sacramento Adelheidis); Mardosewicz (1943); Felix, m. Gerundæ (s. IV in.); Friardus et Secundellus (s. VI); Exsuperius, ep. Baiocen. (ca. s. IV); Severus, presb. in Aquitania (ca.500); Ionatus (ca. 690); Ethelwoldus (984); Emericus de Quart (1313); Benvenutus (Iosephus), de Miguel Arahal* (1936); Ioannes, religiosus Ord. Eremit. S. Augustini (ca. 1336); Thomas Welbourne (1605); Benvenutus (Iosephus); Maria Stella a Sanctissimo Sacramento (Adelheidis), Mardosewicz* (1943); de Miguel Arahal (1936); Maria Boromea (Veronica), Narmontowicz* (1943); Alexius Sobaszek (1942); Mardosewicz (1943); Maria Boromea (Veronica); Maria Stella a Sanctissimo Sacramento (Adelheidis); Mardosewicz - Maria Boromea (Veronica); Narmontowicz, Maria Canisia (Eugenia); Mackiewicz, Maria Felicitas (Paulina); Borowik, Maria Heliodora (Leocadia); Matuszewska, Maria Imelda a Iesu Hostia (Hedwigis Carolina); Żak, Maria Raymunda a Iesu et Maria (Anna); Kukolowicz, Maria Sergia a Virgine Perdolente (Iulia); Rapiej, Maria Canuta a Iesu in Horto Getsemani (Iosepha); Chrobot, Maria Daniela a Iesu et Maria Immaculata (Eleonora Aniela); Jóźwik, Maria Guidona a Divina Misericordia (Helena); Cierpka (1943)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.