Petrus Bonhomme, presbyter
| 9. září, připomínka | |
| Postavení: | kněz a zakladatel kongregace |
| Úmrtí: | 1861 |
ŽIVOTOPIS
Pochází z francouzské diecéze Cahors. Stal se knězem, působil v rodném Gramat a později v celé diecézi. Viděl naléhavé potřeby, uměl naslouchat slovům Písma a jednal podle toho. Kvůli nejpotřebnějším založil kongregaci sester Panny Marie z Kalvárie a v porevoluční době se zasloužil o katolické školství. Horlivě konal lidové misie a exercicie. Po ztrátě hlasu se naučil posunkovou řeč a zřídil střediska pro hluchoněmé. Celý svůj život naplnil službou.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
VIDĚL, NASLOUCHAL A KONAL
Narodil se 4. 7. 1803 v Gramat v diecézi Cahors nacházející se ve francouzském departementu Lot. Po základní škole v Reilhac, absolvoval gymnázium v Cahors a v roce 1824 vstoupil do semináře. Živě se zajímal o situaci v církvi. Porevoluční období bylo plné ideových zmatků a nebylo to pro ni ve Francii lehké. Petr vynikal srdečností a zbožností, čímž dělal čest Stvořiteli i svému příjmení Bonhomme - znamenajícímu "dobrý člověk".
Kněžské svěcení přijal 23. 12. 1827 a pak byl biskupem poslán do svého rodného města, v němž byly dvě neobsazené fary. V obou farnostech se zvláště zaměřil na pastoraci dětí a mládeže. Vnímal potřebu obnovení katolického školství a se jmenováním za gramatského faráře zvýšil svou horlivost. Záhy dosáhl v Gramatě otevření primy a sekundy a do r. 1831 podobné katolické školy v Praysac, kde otevřel i přípravný seminář.
Všechny své prostředky se snažil využít na pomoc chudým farníkům. Obracel se na své ochránce, vyhledával nejnuznější a pro beznadějné otevřel farní hospic. Jelikož nemohl sehnat společenství řeholních sester, které by si jeho vedení vzali na starost, vyzval k práci v hospici své chovanky, které se nazývaly dětmi Marie. S nimi vytvořil institut s názvem Sestry Panny Marie z Kalvárie, který se později změnil v novou kongregaci. Sestry měly na starost jak velmi vážně nemocné, neslyšící seniory, pomoc nejchudším, mentálně postižené, tak i vzdělávání dětí.
Petr také působil v Notre-Dame, v Sogn, v Lot a Tarn-et-Garonne. V celé diecézi získal pověst výtečného kazatele a trpělivého zpovědníka. Byl ctitelem Panny Marie a v roce 1836 pro touhu ještě více zakotvit svůj život v Bohu, chtěl vstoupit do karmelitánského řádu a vytvořit jeho komunitu také v Gramatě. Biskup, vědom si jeho přínosu pro diecézi, se ho nechtěl vzdát a Petr se pro slib poslušnosti podřídil i v této věci. Jako diecézní kněz se zvýšenou horlivostí pak konal lidové misie a exercicie. Jeho iniciativa měla plody v celé diecézi Cahros, kde dal podnět ke vzniku skupiny diecézních misionářů přičiňujících se o další obnovu duchovního života.
Ve venkovských farnostech se Petrovým přičiněním 61 sester začalo věnovat vzdělávání dětí a pečovalo i o nemocné. V roce 1844 P. Petr Bonhomme vybral jednu komunitu, aby pracovala v psychiatrické léčebně v Leyme, kterou otevřel.
Petr při promluvách k lidu neměl možnost mikrofonů s reproduktory a vlivem velkého úsilí o hlasitost svého slova začal mít problémy s hlasivkami a v roce 1848 ztratil hlas. Zaměřil se proto na práci v kongregaci, kterou založil. Jeho vlastní potíže s dorozumíváním ho přivedly k tomu, že se naučil posunkovou řeč hluchoněmých a v r. 1854 v Mayrinhac-Lentour pro ně zřídil školu. Za další dva roky otevřel středisko pro hluchoněmé i v Paříži a obě místa obsadil sestrami kongregace Panny Marie z Kalvárie.
Vyčerpán svou iniciativou byl za život naplněný láskou přijat do Boží náruče 9. září ve věku 58 let.
Dnes sestry jím založené kongregace pracují i v Brazílii, Argentině, Guiney, na Pobřeží slonoviny a Filipínách.
Papež Jan Pavel II. Petra Bonhomme 23. 3. 2003 na náměstí svatého Petra v Římě blahořečil. V beatifikační homilii poukázal na žalm vztahující se na blahoslaveného: "Přikázání Pána jsou jasná, osvětlují oči."(Lk 17,10). A dále o něm řekl že: "v naslouchání Božímu slovu, zejména Blahoslavenství, stejně jako v četbě o utrpení Páně, našel návod jak žít v blízkém přátelství s Kristem a následovat ho podle vzoru Panny Marie.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Abych se připodobnil vzoru, který mám právě před sebou, budu na výzvu papeže opakovat s Petrem: "Mým vzorem bude Ježíš Kristus, lehce se připodobníme tomu, koho milujeme." Lásku k němu budu podporovat čtením Písma svatého, zejména míst, která mne na jeho lásku upozorňují.Bože, světlo věřících a pastýři svého lidu, Tys povolal blahoslaveného Petra Bonhomme, aby sloužil Tvé církvi svým kázáním i příkladem; pomáhej nám, abychom věrni Tvému volání vytrvali na cestě, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
( závěrečná modlitba breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Petrus Claver (1654); Gorgonius, m. Romæ (po r. 203); Hyacinthus, m. in Sabinis (století neznámé); Ciaranus (s. VI); Turibia seu Maria de la Cabeza♦ (s. XII); Georgius Douglas♦ (1587); Maria Euthymia /Emma/ Űffing♦ (1955); Petrus Bonhomme♦, presbyter (1861); Iacobus Desideratus Laval♦ (1864); Franciscus Gárate Aranguren♦ (1929)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský