sv. Avit

Avitus, ep. Viennen

5. února, připomínka
Postavení:	biskup
Úmrtí:	518

ŽIVOTOPIS

Byl synem sv. Hesychia (pam. 12. 11.) a bratrem sv. Apolináře bis. z Valence (pam. 5. 10.). Avit, narozený po roce 450 ve Vienne v Gallii Lugdunense v prominentní gallo-římské rodině příbuzné císaři Avitusovi, se stal následníkem svého otce na biskupském stolci v rodném městě. Uvádí se, že bojoval proti arianismu, vykupoval zajatce a podporoval papežskou autoritu jako hlavní pilíř náboženské jednoty. Od ariánství obrátil krále Gondebauda a pokřtil jeho syna Zikmunda Burgundského (pam. 1. 5.), na kterého měl významný vliv. V době kritických změn v roce 517 předsedal také koncilní radě Epaone, na které bylo údajně projednáno čtyřicet kánonů týkajících se disciplíny. Mimo jiné napsal pět knih, v nichž volně a důvěrně pojednává o biblických událostech, které jsou i tématem knih Mojžíšových, a v páté knize se věnuje přechodu Rudým mořem jako symbolu křtu.

Podle Martyrologia Romanum zemřel roku 518. Zde se vychází zřejmě z toho, že není uvedena jeho účast na koncilu v roce 519. Přesto je někde předpokládáno jeho úmrtí až v dalším roce.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Agatha, virgo et m. Catanæ. (asi 251); martyres in Ponto (koncem s. III.); Avitus, ep. Viennen (518); Ingenuinus (asi 605); Lucas, abbas (995); Albuinus (1005/1006); Sabas de Collesano, monachus (995); Adalheidis, abbatissa (1015); Francisca Mézière^♦ (1794); Elisabeth Canori Mora^♦ (1825); Iesus Méndez (1928)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský