Světci k nám hovoří...


@

Used with permission of The Hagiography Circle

sv. František Spinelli

Franciscus Spinelli

6. února, připomínka
Postavení:zakladatel kongregace v diecézi Cremona
Úmrtí:1913

ŽIVOTOPIS

Narodil se 14. 4. 1853 v Miláně v Itálii manželům pocházejícím z Bergama. Brzy si osvojil zbožnost, společně s matkou prý také navštěvoval chudé a nemocné. Po maturitě vstoupil do kněžského semináře v Bergamu. Zde roku 1875 přijal kněžské svěcení. V témže roce pak byl v Římě na oslavě jubilea, kde prožil vizi žen neustále uctívajících Nejsvětější svátost. Po návratu do Bergama začal učit v semináři a vedl také večerní školu pro chudé jeho farnosti.

V roce 1882 spolu s Gertrudou Comensoliovou (pam. 18. 2.) založili v Bergamu instituci sester sakramentiek – ctitelek Nejsvětější svátosti. V polovině prosince v tom viděl naplnění své vize. Stálá adorace, kterou prosazovala sestra Gertruda, měla za cíl podpořit výchovu mládeže. Otec František Spinelli si více přál i charitativní práci. K rozdílům v názorech se připojily finanční problémy, které byly neprávem dávány za vinu hospodaření zakladatele. Otec František Spinelli mlčel a modlil se s nadějí v Pána, který zná pravdu.

Nakonec v dubnu odešel z Bergama do diecéze Cremona a zde v roce 1895 v Rivolta d'Adda založil novou kongregaci, která nebyla závislá na předchozí, ale svým účelem se od ní nelišila. Sestry zde z adorací čerpaly sílu pro pedagogickou a charitativní práci a kongregace se rychle rozrostla. Její mateřinec zůstal v Rivolta d'Adda, kde také František Spinelli zemřel.

Podstatou jeho života byla láska k Ježíši v Eucharistii. Vnitřně osvícený Duchem svatým založil řeholní společenství, které mělo „uctívat Ježíše v Eucharistii s horlivou láskou a současně prociťovat jeho lásku prokazovanou vyděděným (sirotkům nebo ohroženým dívkám), protože charita o ně nedbala”. Tak to vyjádřil při slavnosti jeho beatifikace 21. 6. 1992 papež Jan Pavel II.

Kanonizován byl 14. 10. 2018 papežem Františkem v Římě.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Paulus Miki et XXV socii (1597); Antolianus (s. III.); Silvanus (ep.), Lucas (diaconus) et Mocius (lector) (asi 235/238); Dorothea et Theophilus (asi s. IV.); Meles (488); Vedastus (asi 540); Amandus, ep. Traiecten. (asi 679); Renula seu Renildis (s. VIII.); Guarinus, , ep. Prænestin. (1159); Brinolfus Algotsson (1317); Angelus de Furci (1327); Maria Teresia Bonzel; Alphonsus Maria Fusco, presbyter (1910); Franciscus Spinelli (1913); Matthæus Correa (1927)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.