Lucas Belludi
| 17. února, připomínka | |
| Postavení: | provinciál OFM |
| Úmrtí: | 1268 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1200 v Padově v Itálii do bohaté šlechtické rodiny Belludi. Předpokládá se, že studoval na univerzitě v Padově. V tomto městě se v roce 1220 setkal s Františkem z Assisi (pam. 4. 10.). Ten v té době procházel Padovou a blízko ní založil klášter klarisek a vedle něj malý hospic pro bratry, ve kterém Lukáš Belludi přijal od Františka mnišský hábit. Zřejmě z jeho popudu se pak věnoval přípravě na kněžství a bydlel v soukromí ve čtvrti Arcella. Žil zde asketicky, svůj čas věnoval hlavně modlitbám a přípravou na své kazatelské poslání.V roce 1227, v němž prý Lukáš přijal kněžské svěcení, se domů do Itálie vrátil známý františkán Antonín z Padovy (pam. 13. 6.) po hlásání evangelia ve Francii a byl zvolen představeným provincie v severní Itálii. Lukášovo setkání s ním udělalo z nich věrné přátele a spolupracovníky. Kdy se setkali poprvé, není jisté. Lukáš se od Antonína mnohému naučil. Oba dva se připravovali na nedělní kázání písemně a jejich listy se dochovaly v Antonínově knihovně v Padově. Antonín se v posledním roce svého života, kdy mu rychle ubývalo sil, rozhodl odejít do poustevny Camposampiero poblíž Padovy. Jako by „na poslední exercicie“ Lukáš šel s ním. Službu a péči o něj viděl jako samozřejmou potřebu a pak ji vnímal jako Boží obdarování. Když se v polední době 13. 6. 1231 blížila Antonínova agonie, projevil zájem být přepraven do Padovy, kam mu do hospice v Arcella Lukáš pomohl a byl při jeho smrti v odpoledních hodinách.
Lukáš vynikal moudrostí, hlubokým prožíváním spirituality, prostým životem i kazatelským talentem. Opakovaně se stal představeným a je označován za prvního editora či redaktora Antonínových kázání. Svým svědectvím se také přičiňoval o jeho brzkou kanonizaci. Sám nakonec zemřel podobně jako jeho učitel a blízký přítel Antonín v Arcella a byl uložen do hrobky vedle něho v bazilice San Antonio. Lukášovy ostatky byly až v roce 1971 přeloženy v téže bazilice do samostatné hrobky, ke které přicházejí zejména studenti ve zkouškovém období vyprošovat si jeho pomoc.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Fundatores VII Ordinis Servorum Mariæ: Alexius, Bartholom (1310); Theodorus Tiro (306); Bonosus (asi 373); Mesrobus (asi 440); Flavianus, ep. Cpolitan. (449); Fintanus, abbas (asi 603); Finanus (asi 656); Silvinus (s. VIII.); Constabilis (1124); Evermodus (1178); Lucas Belludi♦ (1268); Matthias Shōbara Ichizaemon ♦ (1624); Elisabeth Sanna♦ (1857 ); Petrus Yu Chŏng-nyul (1866); Antonius Leszczewicz (1943); Hedwigis Carboni (1952)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský