Světci k nám hovoří...


sv. Bonos

Bonosus

17. února, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:asi 373

ŽIVOTOPIS

Za biskupa Paulína (pam. 31. 8.) působil v trevírské diecézi v belgické Galii (dnes území Německa) jako horlivý kněz. Pro své postoje byl pronásledován ariány. Podobně jako biskup Paulín, který v roce 353 na koncilu v Arles byl odvolán a poslán do vyhnanství ve Frýgii zato, že byl na straně patriarchy Atanáše (pam. 2. 5.), pozdějšího učitele církve, byl stíhán i Bonos. Pro svou loajalitu vůči svému biskupovi byl v Trevíru uvězněn. Nakonec se ale po jeho smrti v roce 358 stal Bonos jeho nástupcem na biskupském stolci.

Společně s biskupem Hilarem z Pictaviens (dnes Poitiers) usiloval o zachování neporušené víry. Hilarius (pam. 13. 1.) zemřel v roce 367 a byl později rovněž prohlášen za učitele církve. Bonos pak dál horlivě a moudře pracoval na zachování integrity víry v Galii, jak to zdůrazňuje martyrologium.

Zemřel pravděpodobně v roce 373 nebo o něco dříve. Jeho ostatky byly uloženy v kostele tehdejšího kláštera sv. Symforia a odtud byly později přeneseny do trevírského kostela sv. Paulína.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Fundatores VII Ordinis Servorum Mariæ: Alexius, Bartholom (1310); Theodorus Tiro (306); Bonosus (asi 373); Mesrobus (asi 440); Flavianus, ep. Cpolitan. (449); Fintanus, abbas (asi 603); Finanus (asi 656); Silvinus (s. VIII.); Constabilis (1124); Evermodus (1178); Lucas Belludi (1268); Matthias Shōbara Ichizaemon (1624); Elisabeth Sanna (1857 ); Petrus Yu Chŏng-nyul (1866); Antonius Leszczewicz (1943); Hedwigis Carboni (1952)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.