Světci k nám hovoří...


sv. Hieron a druhové

Hieron et socii

7. listopadu, připomínka
Postavení:mučedníci
Úmrtí:s. IV.

ŽIVOTOPIS

Pocházel z Tyany v Kapadocii, která byla římskou provincií v Malé Asii (dnes Anatolie v Turecku). Podle východní tradice byl vychován zbožnou matkou Stratonikou a stal se horlivým křesťanem. Dále se hovoří, že láskyplně pečoval o svou slepou matku. Také z těchto důvodů odmítl vstoupit do armády vedené Lysiasem, kterou císař poslal, aby pomohla vymýtit křesťanství. Hieron byl silným a zdatným mužem, který se s dalšími křesťany po nějakou dobu ukrýval v jeskyni. Nakonec byl se svými druhy zatčen a předveden před guvernéra v Melitene. Ve vězení Hieron povzbuzoval své křesťanské druhy k vytrvalosti ve víře, modlil se za ně a údajně se nabídl za ně i trpět. Všem bylo nařízeno obětovat pohanským bohům. Hieronovi byly pro výstrahu useknuty v loktech ruce. Z vězněných se prý nechal zastrašit pouze Viktor, který byl jeho příbuzným. Po mučení následovaly ještě čtyři dny ve vězení a pak Hieronovi a jeho druhům byly sťaty hlavy.

Jistý zámožný Chrysant údajně koupil za zlato Hieronovu hlavu a k jeho slepé matce byla přinesena ruka. Ostatní ostatky mučedníků byly v tajnosti pohřbeny a při stavbě chrámu Hagia Eirene byly údajně v VI. století objeveny.

S Hieronem jsou většinou uváděni jen Nikander a Hesychius. Dalšími spolumučedníky byli: Atanáš, Mamans, Barachius, Kalinik, Theogenes, Nikon, Longin, Teodor, Valerius, Xantios, Theodolus, Kalimachus, Evžen, Theodochus, Ostrychius, Epifan, Maximian, Ducitius, Klaudián, Theofil, Gigancius, Dorotej, Teodot, Kastrik, Anaklet, Themelius, Eutychius, Hilarion, Diodot a Amonitus.

Někdy jsou uváděni jako 33 arménských mučedníků zabitých v Mitilene (pozdější Stará Malatya).

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Willibrordus (739); Prosdocimus (s. III.); Athenodorus, ep. Neocæsarien. in Ponto (s. III.); Amaranthus (asi s. III.); Hieron et socii (s. IV.); Herculanus, ep. Catalaunen (548); Baldus (asi 552); Cungarus (s. VI.); Florentius, ep. Argentoraten (před r. 614); Lazarus, stylita in monte Galesio (1054); Engelbertus, ep. Colonien. (1225); Antonius Baldinucci (1717); Vincentius Grossi (1917)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.