Světci k nám hovoří...


@

Used with permission of The Hagiography Circle

blah. Kamen /Petr/ Vičev, Josafat /Robert/ Šiškov a Pavel /Josef/ Džidžov

Petrus Vicev, Iosaphat (Robertus Matthaeus) Šiškov et Paulus (Iosephus) Džidžov), presbyteri et martyres

12. listopadu, připomínka
Postavení:kněží a mučedníci
Úmrtí:1936

ŽIVOTOPIS

Kamen /Petr/ Vičev

Narodil se 23. 5. 1893 v Srem (JZ od Burgas) v Bulharsku se jménem Petr. Ač rodiče byli pravoslavného vyznání, dali Petra do malého semináře asumpcionistů (AA kongregace Augustiniáni od Nanebevzetí P.M.) z Drinopolu. Později, 8. 9. 1910, Petr nastoupil v Gempe do noviciátu jejich kongregace a stal se zde bratrem Kamenem.

V roce 1912 byl představenými poslán na studie filozofie a teologie do Leuvenu v Belgii. Po návratu do vlasti v roce 1918 přednášel studentům u sv. Augustina v Plovdivu a potom v malém semináři v Kum Kapu v Istanbulu. Kněžské svěcení v byzantsko - slovanském obřadu přijal 22. 12. 1921 v Kadıköy v Istanbulu. O něco později byl poslán na Papežský orientální institut (Pontificio Istituto per gli Studi Orientali) v Římě a odtud do Štrasburku, kde r. 1929 získal doktorát z kanonického práva. Jako odborník na církevní dějiny Bulharska publikoval vědecké práce v časopise Echos d' Orient. V roce 1930 nastoupil jako profesor filozofie a studijní prefekt na školu sv. Augustina v Plovdivu. S mládeží pracoval až do zavření školy od komunistů na začátku srpna 1948. Následně byl po krátkou dobu rektorem semináře kongregace, než došlo k zavření podobných výchovných zařízení. Pak se stal ještě generálním vikářem bulharských asumpcionistů, kteří působili v devíti katolických farnostech. Po označení za vyzvědače Vatikánu byl 4. 7. 1952 uvězněn, po krutém mučení odsouzen k smrti a v noci z 11. na 12. 11. v sofijské věznici zastřelen s dalšími dvěma kněžími kongregace.

Josafat /Robert/ Šiškov

Narodil se 9. 2. 1884 v Plovdivu v Bulharsku do římskokatolické rodiny. Při sv. křtu dostal jména Robert Matěj. V 9 letech začal studovat v malém semináři asumpcionistů z Drinopolu. Robert Šiškov se stal uchazečem do jejich kongregace 24. 4. 1900 a přijal jméno Josafat. V roce 1904 ho představení poslali na studie do Leuvenu v Belgii. Kněžské svěcení přijal 11. 7. 1909 v Malines. Po návratu do vlasti v roce 1914 se stal učitelem ve školách kongregace v Plovdivu a pak u sv . Michala ve Varně. Roku 1929 začal působit jako rektor Malého semináře sv. Cyrila a Metoděje v Jambolu a součastně zde byl místním farářem. Od roku 1937 byl provinciálem ve Varně, a to až do zatčení komunisty v roce 1951. Od začátku vánočních svátků byl jako podezřelý z vyzvědačství vězněn a mučen. S dalšími dvěma otci Vičevom a Džidžovom byl 3. 10. 1952 odsouzen k smrti zastřelením. Rozsudek byl vykonán ve vězení v noci z 11. na 12. listopad prý současně s popravou biskupa Vincence Evžena Bossilkova na nádvoří sofijského vězení.

Pavel /Josef/ Džidžov

Narodil se 19. 7. 1919 v Plovdivu do římskokatolické rodiny, kde dostal křestní jméno Josef. Po základní škole sv. Ondřeje v Plovdivu, kterou vedli asumpcionisti, a dalších 6 letech na škole sv. Augustina odešel Jozef Džidžov do Noseroa ve Francii, kde 2. 10. 1938 vstoupil do kongregace asumpcionistů a přijal řeholní jméno Pavel. Hned po noviciátu začal studovat filozofii a teologii v Lormoy u Paříže a r. 1942 složil trvalé řeholní sliby. Ze zdravotních důvodů se vrátil do Bulharska, kde později studia dokončil a 26. 1. 1945 byl v Plovdivu vysvěcen na kněze. Poté začal učit na škole asumpcionistů ve Varně a studoval ekonomii na univerzitě. Jako ekonom školy sv. Augustina v Plovdivu pracoval jen do roku 1948, kdy komunisté školu zavřeli. Po delší dobu byl sledován komunisty a po vyjádření se k soudním procesům s kněžími, kdy řekl: „My čekáme na své pořadí. Ať se stane Boží vůle“, byl do měsíce zatčen jako vyzvědač Vatikánu. Ve 33 letech pak se dvěma řeholními druhy zastřelen v noci z 11. na 12. 11. v sofijské věznici.

Papež Jan Pavel II. všechny tři mučedníky z kongregace asumpcionistů blahořečil 26. 5. 2002 v Plovdivu.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Iosaphat /Ioannes/ Kuncewicz (1623); Nilus, abbas Ancyran. (asi 430); Macarius, ep. in Scotia (s. VI in.); Hesychius, ep. Viennen (po roce 552); Æmilianus, presb. (574); Cunibertus (asi 663); Lebuinus (asi 775); Ioannes Cini de Pace (asi 1335); Didacus, religiosus Ord. Minorum (1463); Iosephus Medes Ferrís (1936); Petrus Vicev, Iosaphat (Robertus Matthaeus) Šiškov et Paulus (Iosephus) Džidžov), presbyteri et martyres (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.