Abbo, abbas Floriacen
| 13. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | opat |
| Úmrtí: | 1004 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi roku 945 v diecézi Orleans. Za vzděláním odešel do benediktinského opatství ve Fleury. Zde vyniklo jeho nadání, a proto odjel na další studia filozofie a matematiky do Paříže. Po té jej anglický biskup Oswald z Worchestru požádal o vedení školy při nově založeném klášteře v Ramsey v Anglii. Roku 988 se vrátil do Fleury, kde byl zvolen opatem. Řeholníky vedl k intelektuální činnosti a všem dával dobrý životní příklad. V práci pro dobro druhých viděl nejen povinnost, ale i účinný nástroj proti neřestem. Své bratry učil lásce i touze po vědění v oblasti víry, literatury i vědy. Byl jedním z nejenergičtějších zastánců reformy mnišského života. Být řeholníkem považoval za významnější než postavení kněze nebo laika a za svými mnichy vždy stál. Byl opatem, který netoleroval nepořádky ani v jiných klášterech a ze svého učinil jedno z nejvýznamnějších center víry a kultury tehdejší doby.Martyrologium ho představuje jako obránce klášterní disciplíny a odvážného propagátora míru.
V roce 996 ho papež Řehoř V. pověřil diplomaticko-náboženským úkolem. Měl docílit, aby francouzský princ Robert přijal svou první manželku Rozalu Flanderskou, zatímco on chtěl uznání sňatku se sestřenicí Bertou Burgundskou. Po několikaletém sporu Rozala vstoupila do kláštera a Robert se znovu oženil s Konstancií z Arles, takže Abbo na tomto poli neuspěl a už se potom až do konce života věnoval formaci mnichů. Přijímal pozvání i do dalších klášterů. Posledním byl klášter La Réole v Gaskoňsku, kde měl obnovit řád a poslušnost. Ale hned po příjezdu se octl uprostřed šarvátky mezi několika bojujícími skupinami a při snaze o smír byl zasažen oštěpem. Na následky tohoto zranění zemřel asi v 59 letech. Mezi svatými je uváděn od roku 1031.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Agnes, abbatissa Pragen (1282); Antoninus, Nicephorus, Zebinas, Germanus et Manathas (308); Mitrias (s. IV.); Brictius (444); Arcadius, Paschasius, Probus, Euthychianus et Paulillus (473); Leonianus (asi 518); Quinctianus (asi 525); Florentius, ep. Tijernen et Amantius presbyter (s. VI.); Dalmatius, ep. Ruthenen (asi 580); Himerius, eremita (asi 612); Eugenius, ep. Toletan (657); Maxellendis (670); Nicolaus I.♦ (867); Abbo, abbas Floriacen (1004); Varmundus♦ (asi 1010 nebo 1014); Homobonus (1197); Maria Teresia Scrilli♦ (1889); Augustina (Livia) Pietrantoni (1894); Ioannes Gonga Martínez♦ (1936); Maria a Patrocinio a Sancto Ioanne Giner Gomis♦ (1936); Robertus Montserrat Beliart♦ (1936); Carl Lampert (1944)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský