Světci k nám hovoří...


sv. Anon (či Hanno)

Annon

4. prosince, připomínka
Postavení:biskup
Úmrtí:1075

ŽIVOTOPIS

Narodil se roku 1010 na rytířské tvrzi v Hohentwiel ve Švábsku v Německu. Je připomínáno, že se zprvu věnoval vojenské službě, při níž získal zkušenosti, které mohl využít při pozdějších politických zápasech. Potom studoval na katedrální škole v Bambergu v Bavorsku, kde byl jeho strýc kanovníkem. Udává se, že ten měl podíl na nasměrování Anona a cestě, na kterou se vydal. Po kněžském svěcení začal Anon učit a v roce 1044 se stal proboštem v Goslar. Roku 1046 se německý král Jindřich III. stal císařem a přibližně v této době povolal Anona ke dvoru jako kaplana a svého rádce. Anon císaře doprovázel v letech 1051 a 1052 do Maďarska. V roce 1054 byl jmenován děkanem kapituly v Goslar.

Císař Jindřich III. prý svěřil Anonovi i dohled nad svým synem narozeným r. 1050. Před svou smrtí v roce 1056 tento císař jmenoval ještě Anona proti jeho vůli arcibiskupem Kolína nad Rýnem. Mladý Jindřich IV. byl po otcově smrti ve svých šesti letech uznán jeho nástupcem, ale vyskytly se těžkosti v záležitosti regentství nad ním. Matka Anežka jako regentka nedokázala prý zabránit tomu, aby skutečnou moc nepřebírala nejvlivnější knížata, která kořistila pro sebe. Anon se za převratu, způsobeného šlechtici, pomocí únosu nezletilého Jindřicha IV. na lodí z Kaiserswerth u Düsseldorfu stal jeho regentem. Mladý král pak vyrůstal v Arcibiskupském paláci.

Arcibiskup Anon v letech 1064-1066 založil benediktinské opatství v Siegburg. Mimo klášterů zakládal kostely, podporoval reformu duchovenstva, snažil se i o duchovní obnovu u věřících. Byl však asi až příliš energický a přísný. Nakonec v dubnu 1074 ve městě vyvrcholily nepokoje útokem na arcibiskupský palác a Anon musel uprchnout. Posledních dvanáct měsíců svého života strávil v tvrdém pokání v opatství sv. Michaela v Siegburgu, kde 4. 12. 1075 zemřel. Předtím po více let trpěl více onemocněními, zvláště dnou.

V roce 1183 ho papež Lucius III. prohlásil za svatého.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes Damascenus, presb. et doctor Eccl (asi 749); Barbara, virgo nicomedien. (století neznámé); Heraclas (247/249); Meletius, ep. Sebastopolitan (s. IV.); Felix, ep. Bononien (431/432); Aprus, presb. (s. VII.); Sigiramnus (s. VII.); Adrehildis seu Ada (po roce 692); Solas (794); Ioannes Thaumaturgus (s. IX.); Annon (1075); Osmundus (1099); Bernardus, ep. Parmen (1133); Petrus Pectinarius (1289); Franciscus Gálvez (1623); Hieronymus de Angelis et Simon Yempo (1623); Ioannes Haramondo (1623/1624); Adolphus Kolping (1865); Ioannes Calabria (1954)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.