Světci k nám hovoří...


blah. Bernard Scammacca

Bernardus Scammacca

11. ledna, připomínka
Postavení:kněz OP
Úmrtí:1487

ŽIVOTOPIS

Narodil se v roce 1430 v Katánii na Sicílii do velmi bohaté rodiny. V mládí bylo jeho životní náplní užívání si světských radovánek, hříšná nevázanost, chaos ve všem. Jednou jeho hádka s druhým mladíkem vyústila v souboj, při kterém byl vážně zraněn na noze. Na lůžku měl hodně příležitosti k přemýšlení. S postupným uzdravováním prožíval obnovu víry až k touze podřídit se cele Ježíši Kristu. Po projevech lítosti a oddanosti se někdy ocital v extázi. Stal se z něj skromný a zbožný muž plný milosrdné lásky k druhým lidem, zvláště k potřebným a nemocným. V roce 1452 požádal v dominikánském konventu o přijetí. Později se stal generálním vikářem reformovaných klášterů na Sicílii.

Svůj postoj kajícnosti a mnoho hrdinských ctností prožíval ve skrytosti. Pohřben byl do společného hrobu řeholníků. Při pozdějším otevření hrobu jeho tělo prý vypadalo jako neporušené a vydávalo příjemnou vůni. Blahořečený byl 8. 3. 1825 papežem Lvem XII.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Hyginus (142); Salvius, m. in Africa (asi s. III.); Typasius (297/298); Petrus Apselamus seu Balsamus (309); Leucius, ep. Brundusin (s. IV.); Honorata, virgo (s. V.); Theodosius, cœnobiarcha (529); Paulinus, ep. Aquileien (802); Bernardus Scammacca (1487); Gulielmus Carter (1584); Thomas de Cora (Franciscus) Placidi (1729); Franciscus Rogaczewski (1940); Maria Electa a Jesus /Catharina/ Tramazzoli (1663)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.