Světci k nám hovoří...


blah. Benedetta Bianchi Porro

Benedicta Bianchi Porro

23. ledna, připomínka
Postavení:laik
Úmrtí:1964

ŽIVOTOPIS

Byla italskou dívkou s nezlomnou vůlí a vírou, která zemřela před dovršením 28 let. V útlém dětství prodělala obrnu a lehce se přenesla přes urážky ostatních dětí kvůli postižení. Od dětství si velmi vážila života. Asi od 13 let se u ní rozvíjelo těžké onemocnění pojmenované až v dospělosti jako Recklinghausenova choroba. Postupně ztratila sluch, ochrnula na celé tělo a nakonec oslepla. Proč to Bůh dopustil? Jde o hodnotu označovanou jako mystérium kříže.

Tajemství projevované láskou u ní vidíme při její návštěvě Lurd, kdy přes svůj „žalostný“ stav těšila plačící dívku na druhém vozíčku, hned se modlila za její uzdravení a ta se krátce nato šťastná postavila na nohy. Způsobila to dokonalá láska Benedetty, která se až do smrti cítila poctěna připoutáním ke Kristu, i když na kříži.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

DOTEK LÁSKY A SÍLA, KTERÁ FASCINUJE

Narodila se 8. 8. 1936 v obci Dovadola v provincii Forlì-Cesena v italském regionu Emilia-Romagna. Ve třech měsících onemocněla dětskou obrnou a jedna její noha zůstala kratší. Přes tento hendikep v roce 1953 nastoupila podle původního přání otce na fyzikální fakultu milánské univerzity, ze které však po měsíci přešla na medicínu. Studie jí v roce 1957 pomohly rozpoznat podstatu nemoci. Podle vlastního zjištění usuzuje na difúzní neurofibromatózu nebo Recklinghausenovu chorobu. Jednalo se u ní o vzácné a nevyléčitelné onemocnění, které ji postupně zbavuje zraku a sluchu, chuti a čichu a nemocného činí nehybným na lůžku. Benedetta začala už od 13 let trpět pozvolna postupující ztrátou sluchu. Již ve 20 letech potřebovala oporu hole. Když navzdory hluchotě s neuvěřitelnou silou se snažila o pokračování ve studiu a šla ke zkouškám, necitliví profesoři si prý z jejího hendikepu dělali legraci. Při zjištění nemoci asi v 21 letech je patrné její oslepnutí. Jejími lékaři potvrzená choroba má název Recklinghausenova a jde o množení se malých nádorů, které nabourávají nervový systém.

Přátelé jí 2x pomohli navštívit Lurdy. V květnu 1962 tam odjížděla ještě s touhou po uzdravení, po kterém by se stala řeholnicí. Při návštěvě Lurd v následujícím roce pochopila své zvláštní povolání, k němuž se cítila uschopněna bojovat s něžností, trpělivostí a vyrovnaností. Nemoc přijala jako by šlo o obohacující dar, kterého se již nechtěla zříci. Bylo to u ní lurdským zázrakem. Každodenně se pak otevírala působení milosti na bolestivé cestě víry a opuštění, která ji očišťovalo a dělalo z ní stvoření, které se pomalu zbavuje všeho, aby se stalo darem pro ostatní.

S velkým úsilím a láskou se věnovala četné korespondenci a přijímala nemálo návštěv, které odcházely s posílením víry a s velkým poučením pro život. Nejdéle u ní zůstaly citlivé prsty pravé ruky.

Benedetta dosvědčovala, že Bůh existuje a je láskou, věrností, radostí, jistotou. Její vnitřní svět fascinoval ty, kteří ji rádi navštěvovali.

Benedetta zemřela 23. 1. 1964 v domě svých rodičů v Sirmione, v diecézi v Brescii. Při odchodu z tohoto světa zanechala poselství naděje: „Milujte život, protože i já jsem byla šťastná z toho, co mi Bůh dal“.

Jejím posledním slovem bylo: „Děkuji“.

Blahořečená byla 14. 9. 2019 v katedrále města Forlì poblíž svého rodiště. Beatifikační slavnosti z pověření papeže Františka předsedal kardinál Angelo Becciu, prefekt Kongregace pro svatořečení. V této souvislosti pronesl větu ze spisů Benedetty Bianchi Porro: „Světci jsou ustavičným Božím zjevením, jako bychom v Něm (Bohu) četli jejich životy“.

Během své homilie vhledem k svátku povýšení svatého Kříže v týž den kard. Becciù zdůraznil, že tento Kříž je „dřevem naší spásy!“ Benedetta Bianchi Porro byla skutečným svědkem Kříže. Obětovala svůj život podle Ježíšova příkladu a ve spojení s Ním.“

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu uvažovat o svědectví, které je důvodem ke změně pohledu na život a k prohloubení vztahu k Bohu.

Bože, Tys povolal blahoslavenou Benedettu Bianchi, aby ve Tvé církvi ukazovala na hodnotu mystéria kříže a cestu ke spáse; dej, ať povzbuzeni jejím příkladem následujeme Krista a jednou i my dojdeme k Tobě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

POZNÁMKA

V době konání kanonického uznání za blahoslavenou bylo 2. 4., po 55 letech od smrti, její tělo nalezeno neporušené. Za zázrak pro její blahořečení je udáváno uzdravení 20letého Stefana Anerdiho, který měl v roce 1986 autonehodu a s těžkým zraněním byl v kómatu. Jeho matka poté, co dočetla životopis Benedetty, začala se k ní modlit devítidenní modlitbu za život syna a ten se na jejím konci probral z kómatu a po krátké době se úplně vzchopil. Lékařská rada Kongregace pro kauzy svatých toto uzdravení prohlásila za vědecky nevysvětlitelné. O pár měsíců později došlo k vyjádření stanoviska k souvislosti mezi tímto zázrakem a probuzením pacienta z kómatu.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Dominica Dei verbum; Hildephonsus, ep. Toletan (667); Emerentiana (asi s. IV.); Severianus et Aquila, m. in Mauretania (s. III.); Clemens et Agathangelus, m. Ancyræ (s. IV.); Amasius (asi 356); Maimbodus (asi s. VIII.); Andreas Chŏng Hwa-gyŏng (1840); Arnoldus Cyrillus (1937 ); Benedicta Bianchi Porro (1964)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.