Pius Conde
| 15. března, připomínka | |
| Postavení: | kněz SDB a mučedník |
| Úmrtí: | 1937 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 4. 1. 1887 v Portela-Allariz v okrese Orense ve Španělsku. V patnácti letech nastoupil do salesiánské školy v Barceloně. Rozhodl se také požádat o vstup do noviciátu tohoto řádu, který založil Jan Bosco. Řádové sliby složil 3. 2. 1906, pokračoval ve studiu a v roce 1914 přijal v Orihuele kněžské svěcení. Jako řádový kněz byl poslán do Valencie a odtud potom do Béjaru. V roce 1923 začal působit na škole María Auxiliadora v Santanderu a roku 1927 nastoupil do Vigo-San Matías. Podle pověření byl vychovatelem, ředitelem a zpovědníkem.Jeho posledním působištěm se v roce 1933 stalo Estrecho v Madridu, kde byl ustanoven správcem kostela. Po vypuknutí revoluce byl v Madridu sledován milicí. Zachoval si však oddanost vůči Bohu a hrdinský postoj, pro který nedbal na rizika. Už 19. 7. 1936 byl při útoku na školu zraněn. Nějakou dobu pak pobýval u přátel. Na podzim mu byl poskytnut diplomatický pobyt na finském velvyslanectví, které však bylo 3. 12. přepadeno, a ti, kdo tam byli ubytováni, skončili ve věznici San Antón. Mezinárodní tlak potom přispěl k tomu, že republikánské úřady tyto vězně nechaly propustit.
Pius Conde byl znovu zatčen a odvezen k výslechu v Estrechu pro odhalení, že je salesiánský kněz. Dne 15. 3. 1937 byl převážen k soudu do Valencie a cestou byl zavražděn. Jednalo se o častější praktiky revolucionářů.
Blahořečen byl 28. 10. 2007 papežem Benediktem XVI. společně s dalšími salesiánskými mučedníky z Madridu a Sevilly (Jindřichem Saiz Aparicio a 61 druhy).
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Menignus (asi 250); Zacharias, Pp. (752); Leocritia (859); Sisebutus (1086); Gulielmus Hart♦ (1583); Ludovica de Marillac (1660); Clemens Maria Hofbauer (1820); Salvador Valerius Parry♦ (1889); Placidus Riccardi♦ (1915); Pius Conde♦ (1937); Ioannes Vojtech Balicki♦, presbyter (1948); Artemidis Zatti (asi 1951)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský