Quiriacus, presb.
| 6. března, připomínka | |
| Postavení: | kněz |
| Úmrtí: | začátkem s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium nám potvrzuje, že na počátku IV. století byl knězem v Trevíru v dnešním Německu. Bylo to za biskupa Maximina (pam. 29. 5.), který pocházel ze Silly v dnešní Francii. Také o Kviriakovi se píše, že pocházel ze stejné oblasti ve Francii a s Maximinem se znal dříve, než se stal biskupem. Z období života v mládí ani u jednoho nic jistého nevíme a tento nedostatek se někde snaží zaplnit legendy.Udává se, že do Trevíru přišli asi spolu, což není moc pravděpodobné, a v životopise Maximina nám zmínka o Kviriakovi chybí. Znát se ovšem museli podle více uváděných důvodů, především proto, že Kviriak byl jeho knězem. Maximinovi prý oznamoval sdělení anděla o jeho povýšení za trevírského biskupa. Jako kněz sloužil u stejného oltáře. Byl velice zbožným knězem a je zdůrazňována jeho horlivost, dochvilnost ve službě, oddanost a pokora. V jednom z kostelů konal pravidelně noční bdění i s některými věřícími a byl pomlouván a podezříván z nemorálního jednání až do té míry, že mu biskup Maximin zakázal kněžskou službu u oltáře. Legenda pokračuje, že Maximin měl vidění anděla zastupujícího Kviriaka a přijal je jako potvrzení jeho neviny.
Kviriak byl po smrti pohřben v klášteře v Trevíru. Podle pověsti synovec franského krále Pipina mladšího v roce 768 konal k jeho hrobu pouť za vyléčení ze své nemoci. Byl uzdraven a na poděkování za tuto milost mniši z kláštera svatého Maximina dostali pozemky v Tabenu v Sársku, kam při stěhování vzali s sebou ostatky sv. Kviriaka.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Marcianus, ep. Derthonen (století neznámé); Victorinus, m. Nicomediæ (století neznámé); Quiriacus, presb. (začátkem s. IV.); Evagrius (asi 378); Iulianus, ep. Toletan (690); Fridolinus (asi s. VI.); Chrodegandus (766); martyres Amorii XLII (848); Ollegarius (1137); Rosa de Viterbio♦ (1253); Coleta Boylet (1447)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský