Hilarius et Tatianus, ep. Aquileien.
| 16. března, připomínka | |
| Postavení: | biskup a jáhen |
| Úmrtí: | století neznámé |
ŽIVOTOPIS
Hilarius se po Hermagorstovi stal biskupem v severoitalské Akvileji odkud, jak někde uváděno, snad také pocházel. Vzhledem k tomu, že martyrologium uvádí dobu jeho úmrtí za neznámou, nelze přijmout vyskytující se údaje o jeho smrti v době, kdy vládl císař Numerianus (283-284). Také na výpravě proti Peršanům a následující ve směru k Bosporu tento císař nepravděpodobně vydával edikt, který měl být příčinou smrti biskupa a jím vysvěceného jáhna Taciána.
Oba dva se jistě snažili plnit své povinnosti i za rizika pronásledování a šířit křesťanství v pohanském prostředí. Byli proto zajati a odsouzeni s možností se zachránit uctěním pohanských model, jak bývalo v takových případech zvykem. Oni však i navzdory mučení, které je mělo k takovému provinění vůči Bohu donutit, obstáli. Podle legendy zemřeli stětím. Stali se mučedníky pro věrnost a lásku k Bohu i k lidem, pro které se stali posilou ve víře.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Hilarius et Tatianus, ep. Aquileien. (století neznámé); Papas (s. IV.); Iulianus, m. in Cilicia (s. IV); Eusebia, abbatissa (asi 680); Heribertus (1021); Ioannes Sordi seu Cacciafronte♦ (1181); Ioannes Amias et Robertus Dalby♦ (1589); Ioannes de Brébeuf, passio: 16 mar. (1649)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský