Salvador Valerius Parry
| 15. března, připomínka | |
| Postavení: | kněz |
| Úmrtí: | 1889 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 27. 2. 1816 v Huércal-Overa v provincii Almería ve Španělsku do chudé a skromné rodiny. Na jeho víru a zkušenosti měly vliv situace, které prožil a které se nám mohou zdát jako víře nepřátelské, a nouze, když mu ve 13 letech zemřel otec. Také epidemie, hladomory a pronásledování kvůli víře. A přece Bůh je s námi za každé situace, stačí se dívat na všechno a na každého Ježíšovýma očima. Výsledek pak může být jako u Salvatora Valery, že začneme každého milovat Ježíšovým srdcem.To patří k tomu, co je nejdůležitější pro náš život i pro naši věčnost. Je to vlastně to, co bylo patrné u o. Salvatora a co je významem, který můžeme pozorovat i u dalších světů.
S tímto postojem se Salvator přihlásil do semináře a 13. 3. 1840 byl vysvěcen na kněze. Byl knězem hluboké víry, kterou čerpal z intenzivního života modlitby a zvláště z eucharistie. Také synovský postoj k Panně Marii mu pomáhal setrvávat na správné cestě.
Svou kněžskou službu začal vykonávat v rodném městě, kde s přestávkami prý působil 40 let jako farář. Jeho služba je také uváděna ve farnostech Alhama de Murcia a Cartagena do roku 1868. Svou obětavostí vynikl zejména za epidemie cholery, při odstraňování následků povodně i při následcích zemětřesení v roce 1863. Podílel se také na hašení požárů a na získávání finančních prostředků těm nejpotřebnějším, kteří byli postiženi. Jeho štědrost jako by neznala mezí, když rozdával i to, co potřeboval k životu, přestože žil asketicky a v chudobě.
Zemřel 15. 3. 1889. Někteří ho obdivovali, další mu připisovali zázraky a jiní ho prosili o pomoc. Jedním z nich byl i ošetřující lékař, který svého krajana Salvadora Valeru Parru prosil o pomoc, když viděl jako beznadějný případ předčasně a „císařem“ narozeného malého Tyquany. Prosil alespoň o pomoc ve věci jeho spásy. Tento novorozenec ztratil srdeční tep a lékařům bylo jasné, že u něj půjde o vývojové poškození, případně o mentální postižení. Lékařova spontánní modlitba k o. Salvatoru Valery, jak se později ukázalo, způsobila u novorozence náhlý obrat a jeho další růst jako normálního dítě, které se později začalo věnovat i sportu.
Salvator Valery Parra byl blahořečen 7. 2. 2026 v Espacio de Usos Múltiples, Huércal-Overa ve Španělsku. Beatifikační slavnosti z pověření papežem Lvem XIV. předsedal kardinál Marcello Semerar.
Místní liturgickou památku má psanou na 27. 2. V Římském martyrologiu má však připomínku uváděnou u dne úmrtí 15. 3.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Menignus (asi 250); Zacharias, Pp. (752); Leocritia (859); Sisebutus (1086); Gulielmus Hart♦ (1583); Ludovica de Marillac (1660); Clemens Maria Hofbauer (1820); Salvador Valerius Parry♦ (1889); Placidus Riccardi♦ (1915); Pius Conde♦ (1937); Ioannes Vojtech Balicki♦, presbyter (1948); Artemidis Zatti (asi 1951)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský