Œngus Culdeus
| 11. března, připomínka | |
| Postavení: | mnich |
| Úmrtí: | asi 824 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 750 asi poblíž Clonenaghu. Podle některých životopisců byl potomkem z vládnoucího rodu v Irsku (snad Dalaraďanů králů Ulsteru). V některých životopisech se uvádí, že vše, co je o něm známo, je záznam v římském Martyrology, "u Kartága, Saint Constantine, vyznavače". Celkově je toho o něm napsáno hodně, ale už jeho jméno se vyskytuje v mnoha variantách.Jednou z častěji psaných je Ængus Culdee (také Œngus i Ængussius). Angus prý vyrůstal v tehdejším klášteře Clúain-Édneach poblíž domova, který vedl Fintan (pam. 17. 2.) nazvaný „otcem irských mnichů“.
Angus poté co se stal mnichem odešel na nějakou dobu žít jako poustevník. V duchovní intimitě prý mluvil s anděly a pro svou lásku k modlitbě a samotě byl nazýván Culdee ze staroirského „céle dé“ (znamenající služebník Boží).
Culdee se později stalo názvem mnišského hnutí, známého také jako „Boží společníci“ a překládaného i jako „Snoubenci Boží“. Za zakladatele jsou považováni Angus spolu s Maelruainem, kteří viděli perspektivu užitečnějšího života v úsilí o návrat k čistší a asketičtější formě mnišství.
Angus při svém poustevnickém životě se kvůli rušení návštěvníky údajně posunul z původního místa dál do pustiny. Jednalo se o místo, které bylo později po něm pojmenováno (Dysert Ængus) v dnešním Carrigeenu u Limericku. Představoval si, že za pomoci větší askeze bude v těch místech žít více duchovním životem. Ale bylo to jinak. Jak se zvěst o něm roznesla mezi lidem, návštěvníků přibývalo. Opustil proto svoji samotu a prošel velkou část Irska a potom se rozhodl zůstat v klášteře Tallaght (dnes dublinská čtvrť stejného jména). Jako obyčejný laický bratr byl přijat opatem Máelem Ruainem Svou identitu prý asi 7 let před opatem tajil a vykonával nejponíženější práce. Opat po zjištění, o koho se jedná, pozval ho k práci na „Martyrologium z Tallaghtu“, které snad sám začal.
Angus díky svému nadání a znalostem vytvářel ojedinělé rytmické martyrologium irských svatých s velkou pečlivostí. Podkladem pro práci mu bylo zkrácené Jeronýmovo martyrologium s mnoha přidanými materiály o irských světcích.
Angusovo martyrologium se skládá z 365 čtyřverší. Je pro ně údajně použit lidový jazyk v šestislabičných verších pro každý den. Na obrázku při levé straně je výňatek z tohoto martyrologia týkající se začátku ledna. (Jedna z kopií tohoto unikátního díla byla v roce 1905 vydaná v Londýně).
Angus, aniž nám to říká martyrologium, se prý před rokem 800 vrátil do Clonenaghu, kde se stal opatem a dokončil své dílo Félire známé jako „Óengusovo martyrologium“. Félire proto, že jde zároveň o kalendář Féili (tj. svátků) a každého dne, které se týkají liturgického slavení. Ale uvedení autoři prý nemohli dílo dokončit v současné podobě, protože několik záznamů pochází z období po smrti obou a byly provedeny v Tallaghtu, kde oba na něm dříve pracovali. Pravděpodobně se jednalo o prolog a epilog a nějaké doplnění. Zároveň je tím odůvodněn další užívaný název „Tallaghtovo Martyrologium“. K závěru života Anguse se vyskytuje ještě jedna verze, že Félire dokončoval ve své poustevně v Maryborough. Martyrologium jeho opatskou funkci neuvádí, pouze postavení mnicha, proto zůstává mezi nejistými údaji.
Angus byl pohřben v Clonenaghu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Pionius (asi 250); Trophimus et Thalus (s. IV.); Constantinus, imperator (s. VI.); Vincentius, abbas (630); Sophronius (639); Vindicianus (asi 712); Benedictus, ep. Mediolanen (725); Œngus Culdeus (asi 824); Eulogius, m. Cordubæ (859); Ioannes Baptista de Fabriano Righi♦ (1539); Thomas Atkinson♦ (1616); Ioannes Kearney♦ (1653); Dominicus Câm (1859); Franciscus Gjini, Matthias Prennushi Nika♦ (1948); Marcus Chŏng Ui-bae et Alexius U Se-yŏng (1866)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský