Theophanes Chronographus
| 12. března, připomínka | |
| Postavení: | hegumen |
| Úmrtí: | 817 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se údajně kolem roku 760 v Konstantinopoli bohatým rodičům Izákovi a Teodoře. Ve třech letech mu otec zemřel. Byzantský císař Konstantin V. se prý postaral o jeho výchovu a vzdělání u svého dvora. Později mu také zařídil i sňatek. Teofanes prý ale toužil po duchovním ideálu v klášteře a domluvil se se svou nevěstou na způsobu sourozeneckého života. Těžko říci, do jaké míry se snažil císaři vzdorovat, ale po nějakém čase rozdal svůj majetek a oba vyhledali klášterní komunity.Teofanes začal žít jako poustevník na hoře Sigrianis u Polychronionu, blízko Kyziku (dnes Erdek v severozápadním Turecku) na asijské straně Marmarského moře. Zde se kolem něj vytvořila klášterní komunita a on v ní sloužil jako hegumen (opat a duchovní vůdce). Později založil druhý klášter na ostrově Kalonimos (dnes turecky Imrali).
Po několika letech se vrátil na Sigrianis a v pozici opata se v roce 787 zúčastnil II. nicejského koncilu. Zde patřil k těm, kdo odmítali ikonoklasmus (obrazoborectví).
Mimo jiné napsal „chronografii“, která byla hodnocena jako nejlepší z historických pramenů byzantských dějin. Zřejmě proto se u jeho jména jako druhé objevuje také Chronograf.
Teofanes byl velmi věrný zásadám víry a svou výmluvností a znalostmi obhajoval nauku o svatých obrazech. Proto prý byl na příkaz císaře Lva V. Arménského dva roky vězněn a poté odeslán do vyhnanství na ostrov Samothraké v dnešním Řecku. V roce 817 po mnoha útrapách na tomto ostrově svého ducha odevzdal Bohu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maximilianus, m. Thebeste (295); Mygdon, Eugenius, Maximus, Domna, Mardonius, Petrus, Smaragdus et Hilarius, m. Nicomediæ (303); Petrus, Dorotheus et Gorgonius (303); Innocentius Pp I (417); Paulus Aurelianus (s. VI); Gregorius Magnus Pp I, doctor Eccl (604); Theophanes Chronographus (817); Elphegus (951); Fina♦ (1253); Iustina Francucci Bezzoli♦ (1319); Hieronymus Gherarducci♦ (asi 1369); Iosephus Zhang Dapeng (1815); Angela Salawa♦ (1922); Aloysius Orione (1940)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský