sv. Ruderik a Šalamoun

Rudericus et Salomon, m. Cordubæ

13. března, připomínka
Postavení:	mučedníci
Úmrtí:	857

ŽIVOTOPIS

Ruderik pocházel z vesnice poblíž historického města Cabra (vizigótsky Egabrum) ležící v Andalusii na jihu Španělska. V Cabaře vystudoval a byl vysvěcen na kněze.

Místo přesného datování se zdůrazňuje, že žil za vlády Mohameda I., syna Abderramána II., v emirátu Córdoba. Ruderikův bratr byl zapřisáhlým mohamedánem a traduje se, že Ruderika zmlátil do bezvědomí a u jeho nosítek prohlašoval, že se vrátil k mohamedánské víře. Ruderikovi se nakonec podařilo uprchnout a po uzdravení se vrátil, aby pokračoval v hlásání pravdy. Bratr ho potom u kádího, který vynášel rozsudky na základě islámského práva šaría, z pověření panovníka obvinil z odpadlictví, že se zřekl mohamedánské víry.

Následně byl uvězněn v Córdobě, kde se stal spoluvězněm Šalamouna, který se dříve držel islámu. Oba se spřátelili a utvrzovali se ve víře v Krista. Po četných pokusech o jejich konverzi k islámu je kádí odsoudil k smrti.

Z historického pohledu se nejednalo o dobu pronásledování, ale o rodinné spory kvůli víře, jak jejich řešení předpověděl Ježíš: „Bratr vydá na smrt bratra…“ (srov. Mt 10,21 a Mk 13,12). Šlo o smrt z nenávisti kvůli víře v Krista.

Byli prý sťati a jejich těla vhozena do řeky Guadalquivir. Aby nevyplavala, byla jištěna přivázáním ke kamenům. Křesťané je přesto nalezli a za noci v průvodu vedeném údajně biskupem Saulem je důstojně pohřbili. Jako místo uložení Ruderika je uváděna bazilika sv. Genesia u Cordoby a hrob Šalamouna v bazilice sv. Kosmy a Damiána.

Ruderikův bratr využil zákona, že kdo se hlásil k islámské víře, nemohl se jí trvale zřeknout. Mnozí muslimové prý přitom žili vedle křesťanů v míru.

Biskup Eulogius (pam. 11. 3.) zaznamenal informace o umučených mezi léty 822 až 859 jako „Memorialis Sanctorum“ a jeho práce byla začleněna do Liber Apologeticus martyrum.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Macedonius, Patricia et Modesta, m. Nicomediæ (století neznámé); Sabinus, m. Hermopoli (s. IV.); Christina, m. in Perside (559); Pientius (s. VI.); Leandrus (asi 600); Eldradus (asi 840); Rudericus et Salomon, m. Cordubæ (857); Ansovinus (866); Petrus Secundus^♦ (1208); Agnellus de Pisis^♦ (asi 1236/1275); Francisca Tréhet^♦ (1794); Dulce Maria Rita Lopes Ponte

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský