Alexander, m. Pidnæ
| 14. března, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | asi 390 |
ŽIVOTOPIS
Žil a působil jako kněz v Pydně, které leželo v římské provincii Makedonii v severním Řecku. Proto někde bývá uváděn jako mučedník Makedonie. Další vyskytující se pravděpodobně chybné tvrzení je to, že byl mučedníkem za Galeria Valeria Maximia, který zemřel roku 311. Martyrologium Romanum i mnohá další životopisná díla uvádějí Alexandrovu mučednickou smrt až ke konci IV. století, přibližně kolem roku 390.U některých světců není dosažitelné zjištění skutečností a s tím souvisí i věrohodnost vyprávění, která se přímo týkají panovníkových nařízení a s ním spojeného děje. V legendárním pojetí, které ovlivnilo atributy a tedy zobrazování, je uváděno, že sám Alexandr při svém stětí viděl čtyři muže v bílém rouše, jak doprovázejí jeho duši do nebe. Jeho kruté mučení a stětí mělo být na přímý Maximiánův příkaz.
Z tradovaného by k připomenutí mohlo být věrohodné, že důvodem Alexandrova utrpení a smrti bylo jeho věrné hlásání evangelia a také to, že na nátlak, aby obětoval modlám, opakovaně veřejně chválil pravého Boha. I za cenu svého života neochvějně stál za pravdami evangelia a tím si vysloužil mučednickou korunu.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Alexander, m. Pidnæ (asi 390); Lazarus, ep. Mediolanen (s. V.); Leobinus (asi 557); Mathildis (968); Paulina, religiosa (1107); Eva Montis Cornelii♦ (asi 1265); Iacobus Cusmano♦ (1888); Maria ab Iesu Crucificado /Iosephina/ Catanea♦ (1948)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský